Ve dnech 22. září – 12. října 2013 proběhl v pěti olomouckých svatyních jubilejní XX. ročník mezinárodního Podzimního festivalu duchovní hudby. Programová nabídka festivalu byla dramaturgicky pestrá a umělecky vysoce kvalitní.
Haydnovo Stvoření , první koncert, kterým festival začal, proběhl v dómu sv. Václava dne 22. září. Sólisty tohoto večera byli Michaela Šrůmová – soprán, Jaroslav Březina – tenor a Martin Gurbal´ – bas. Doprovázela je Jihočeská komorní filharmonie , Český filharmonický sbor Brno a vše řídil maďarský dirigent István Dénes . Suverénně působili všichni sólisté, především pak Michaela Šrůmová, která ve svém náročném partu předvedla znamenitý výkon. Český filharmonický sbor výborně plnil funkci doprovodného tělesa, čímž opět prokázal, že se řadí k nejlepším evropským profesionálním tělesům. Jihočeská filharmonie byla netradičně usazena v anglickém stylu. Jak příhodně! Haydn totiž Stvoření začal komponovat po úspěšném pobytu v Londýně. Avšak netypické rozmístění tělesa rozhodilo jejich hráče natolik, že byly několikrát slyšet drobné rytmické nepřesnosti a především v druhých houslích i technické nedokonalosti. Dosti odvážným momentem bylo rozhodnutí dirigenta, že sebe samého zvolí za varhanního doprovazeče, kterým spojoval jednotlivé části skladby. Škoda, že nezvolil jiný způsob realizace své myšlenky, než tu, že umístil keyboard místo dirigentského pultu. Lépe by působil samostatný hráč za varhanním pozitivem. Svého úkolu dirigenta a „varhanního“ doprovazeče se však ujal dobře.
Ve středu 25. září sev chrámu sv. Michala uskutečnil v pořadí druhý koncert festivalu s díly Wolfganga Amadea Mozarta a v druhé polovině večera zaznělo oratorium Petra Fialy . Opět se předvedl Český filharmonický sbor Brno a Čeští komorní sólisté . Sólově vystoupila sopranistka Hana Škarková a recitace se ujal vynikající český herec a recitátorAlfréd Strejček . Na programu byla jak raná Mozartova díla – Te Deum laudamus , Tantum ergo a Regina coeli , které skladatel komponoval ve svých třinácti a patnácti letech. Dále o něco málo pozdější díla Excultate jubilate , Laudate Dominum . Jako protipól Mozartovy sice duchovní hudby, ale s výraznými světskými prvky, bylo oratorium Křest svaté Ludmily . Komorní ráz celého díla, které bylo propojeno recitací Strejčka, sólového sopránu Škarkové, komorního orchestru a sboru dával dílu příjemně dramatický ráz. Sólistka Škarková působila sebejistě a její výkon byl v průběhu koncertu stoprocentní. Propojením sopránu a mluveného Strejčkova projevu bylo posluchači nabídnuto ojedinělé, strhující představení. Dílo je tematicky zaměřeno na období, kdy kněžna Ludmila přijímá křesťanství. Fiala proti sobě postavil religiózní křesťanství a dramatické pohanství. Spojení těchto dvou rovin dílu přineslo napínavou dramatičnost s kontrastním závěrečným smířením.
V sobotu 28. září v kostele Zvěstování Páně proběhl koncert s názvem Hudba Sixtinské kaple . Představila se Capella Mariana , která se jako jedna z mála domácích těles zaměřuje na interpretaci děl vrcholné vokální polyfonie z oblasti italské, vlámské či anglické renesance. Členy souboru jsou mezinárodně uznávaní zpěváci Hana Blažíková , Barbora Sojková , Daniela Čermáková , Tomáš Lajtkep , Tomáš Král a Jaromír Nosek . Vedoucím tělesa je Vojtěch Semerád , student doktorského studia na papežském institutu Musica Sacra v Římě. Velmi vydařené bylo rozhodnutí pořadatelky, aby tento vysoce religiózní, komorní koncert proběhl příhodně ve skromných prostorách kostela kapucínů. Poučená interpretace jednotlivých členů, citlivé provedení, práce s textem a především využití polyfonie jako výrazového prostředku učinilo z tohoto koncertu ojedinělou komorní záležitost celého festivalu. Pořadatelka ustoupila od velkých symfonických děl a obrátila se k zdánlivě chladné hudbě 16. století. Dramaturgie koncertu byla sestavena z díla Giovanniho Pierluigiho da Palestriny , Cristóbala de Moralese a Josquina des Préze . Palestrinova slavná Missa Papae Marcelli byla rozdělena do čtyř částí, které byly prokládány Moralesovou Parce mihi Domine a des Prézovým O bone Jesu . Interpreti tímto zdařile simulovali mši, kde v rámci pomyslných částí mše ordinária a propria, byla vložena krátká díla již zmíněných autorů, čímž podpořili atmosféru liturgické hudby, která byla, snad takto, prováděna v Sixtinské kapli. Závěr patřil motetu Ego flos campi od Jacoba Clemense non Papa , jenž je komponováno na text Písně písní. Bohužel se pořadatelsky nepodařilo spojit dvě hudební akce, které ve stejný den a hodinu probíhaly na olomouckém Dolním náměstí, tak aby se navzájem nerušily. Respektive aby nebyl rušen Duchovní festival. Prakticky v bezprostřední blízkosti kostela Zvěstování Páně probíhal závěrečný koncert festivalu VZÁŘÍ. Posluchači a především samotní interpreti koncertu, tak byli znevýhodněni a prakticky půlku koncertu všichni přítomní bojovali se soustředěním a snahou odpoutat se od venkovního hluku. Zvýšená koncentrace a napětí v kostele Zvěstování Páně však ještě více podpořily mimořádnou atmosféru a zážitek z tohoto koncertu.
6. října v chrámu sv. Mořice zazněla díla Stabat Mater Karola Szymanowského a britského skladatele Johna Ruttera Mass of the Children . Jako sólisté se představili Eva Dřízgová – soprán, Jana Wallingerová – mezzosoprán a barytonista Jiří Sulženko . Sborové části zpíval Královehradecký dětský sbor Jitro se sbormistrem Jiřím Skopalem a brněnský Ars Brunensis Chorus pod vedením Dana Kalouska .Vše doprovázela Filharmonie Bohuslava Martinů za řízení Stanislava Vavřínka . Do Olomouce se tímto koncertem po dlouhé době vrátila tvorba Karola Szymanowského. Výjimečné dílo, které příhodně zaznělo k dvacátému výročí festivalu. Skvěle si v náročném partu počínala sopranistka Dřízgová, za vysoce kvalitního sborového a orchestrálního doprovodu. Škoda, že se Szymanowski v českém prostřední nehraje častěji. Olomoucké publikum by si jistě zasloužilo i nadále poznávat díla jiných polských autorů, kteří se svojí duchovní tvorbou výborně hodí do programu dalších ročníků Podzimního festivalu duchovní hudby. Jakýsi protipól religiózního tématu Szymanowského Stabat Mater bylo dílo Ruttera Mass of the Children. Jednalo se o zpěvnou, efektní, nenáročnou skladbu, která si své místo najde u běžného posluchače. Dílo bylo po interpretační stránce zvládnuto velmi dobře, především královéhradecký dětský sbor byl téměř dokonalý. Spojení dětských hlasů s příjemnou harmonií a kvalitním orchestrálním doprovodem zapůsobilo jistě na každého posluchače. Avšak prvoplánová líbivost tohoto díla byla po tak závažné předchozí skladbě až příliš zjevná. Záměr organizátorů byl nejspíš odlehčení atmosféry od předchozího náročného díla a nabídnout posluchači klidný závěr večera. Což se povedlo.
Poslední koncert jubilejního dvacátého ročníku se uskutečnil v chrámu Panny Marie Sněžné v sobotu 12. října a stejně jako koncert předchozí byl zaznamenán a odvysílán televizí Noe. Uvedeno bylo dílo Antonína Dvořáka Requiem . Představila se domácí Moravská filharmonie Olomouc s dirigentem Jaromírem M. Krygelem a Slovenský filharmonický zbor pod vedením Blanky Juhaňákové . Sólového sopránu se ujala Boźena Harasimowicz basu Radoslaw Źukowski z Polska, dále Tomáš Černý –tenor a Jana Sýkorová – alt. Dirigent Krygel výborně pracoval s celým orchestrálním a sborovým aparátem. Orchestr postavil do roviny tichého doprovazeče, kdy ho prakticky celé představení pustil maximálně do dynamického mezzoforte. Tím si zajistil intimní charakter a dynamickou plastičnost, protože právě tímto tlumením orchestru postavil do popředí sbor a sólisty, kteří předvedli skvělé výkony, především pak altistka Jana Sýkorová. Slovenský filharmonický zbor byl nucen důkladně pracovat s dynamikou, která bývá u sborů mnohdy omezena pouze na forte a piano. Krygelovo interpretačně netradiční pojetí Dvořákova Requiem, společně s kvalitními výkony jednotlivých interpretů, postavilo toto dílo do zcela jiné roviny. Přesto, že dílo vzniklo na konci 19. století dal mu dirigent nádech doby 16. století, kdy v popředí stál především lidský hlas. A tak již v Olomouci tolikrát hrané Requiem skvěle uzavřelo poslední koncert Podzimního festivalu duchovní hudby v Olomouci.
