Takto lákavě zněl podtitul předposledního v řadě koncertů konaného v rámci mezinárodního festivalu Dvořákova Olomouc, na němž vystoupilo italské komorní trio Ensemble variabile. Soubor sdružuje hudebníky z regionu Alpa Adria za účelem provozování hudby v různých formacích. Pro tento večer se představilo trio – klarinetista Claudio Mansutti, violoncellista Andrea Musto a klavíristka Federica Repini. Již od samého začátku bylo zřejmé, že koncert dostojí slibu z podtitulu. Příjemnou komorní atmosféru, kterou soubor hned v úvodu navodil, ještě více podpořilo intimní prostředí barokní kaple Božího Těla v budově Uměleckého centra Univerzity Palackého, ve které se koncert odehrával.
Večer otevíralo Brahmsovo Trio pro klarinet, violoncello a klavír, op. 114. Tato skladba, kterou Brahms napsal na sklonku svého života, se pro svou sofistikovanou propracovanost řadí ve své kategorii k tomu nejlepšímu a přináší pro interprety vyrovnaný dialog všech nástrojů. Hráči zde navíc skvěle využili silného výrazového potenciálu skladby a nabídli posluchačům širokou škálu nálad a emocí, jež nejvíce vynikly především v dominujícím lyrickém zvuku klarinetu.
Po krátké přestávce se trio předvedlo ve 4 kusech pro klarinet, violoncello a klavír, op. 83 německého romantického skladatele Maxe Brucha. Bruchovy kompozice jsou výjimečné pro svou bohatou melodičnost a exponovanou dramatičnost. Soubor Ensemble variabile zde prokázal úžasnou sehranost a schopnost vnímat a naslouchat jeden druhému.
Závěr koncertu se skladbou Trio Nina Roty přesunul do 20. století. Tento italský hudební skladatel je znám především hudbou k filmům Kmotr či Zeffirelliho Romeo a Julie. Skladba, která v tento večer zazněla, klade na interprety vysoké nároky především z hlediska rytmického. Toto úskalí však soubor zvládl s přehledem.
Příjemný dojem z celého večera zakončil tento muzikantsky poctivý italský soubor přídavkem, který si publikum vyžádalo dlouhým závěrečným potleskem.
