Ve znamení „naturščiků“ Borodina a Musorgského byly ruské abonentní večery České filharmonie a Zdeňka Mácala (18. a 19. 1.). Aby byl účinek co největší, tak je podpořili v první polovině koncertu barytonista Roman Janál a Pražský filharmonický sbor (sbormistr Lukáš Vasilek). Kupodivu oslnivým článkem interpretačního aparátu nebyl tentokrát sbor, jak tomu často je, ale orchestr, který zahrál Obrázky z výstavy famózním způsobem. (Skvěle se celý koncert prezentovali zvláště někteří hráči na dechové nástroje, zvláště pak klarinetista František Bláha.) Možná zapůsobil blahodárně i fakt, že záznam pořídila japonská firma Octavia Records. Partitura svítila šťavnatými, nádhernými barvami, vše bylo v nejlepším slova smyslu vyvážené. U nás nepříliš známý Griškův sen z Musorgského opery Soročinský jarmark a výňatek z Borodinova Knížete Igora byl poznamenán poněkud málo angažovaným projevem sboru, což se projevilo nejslyšitelněji v Poloveckých tancích . Projev Romana Janála si dovedu představit na evropské úrovni v lecjakém repertoáru, v tomto však nikoliv.
