Dvaačtyřicátý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Brno – Moravský podzim se konal ve dnech 21. září – 6. října. V sálech Janáčkova divadla, Besedního domu, Konventu milosrdných bratří, Městského divadla Brno a Červeném kostele zazněl široký program orchestrálních, komorních a recitálových koncertů složených z vokálních a instrumentálních děl od renesance po soudobou hudbu. Výběr skladeb byl soustředěn letos k námětu Sladký dech přírody .
Festival zaznamenal několik výjimečných zážitků. Zahajovací koncert svěřili pořadatelé 21. září Slovenské filharmonii. Za jejím dirigentským pultem byl původně očekáván Vladimír Válek, který ale svou účast odřekl v září z vážných zdravotních důvodů a filharmonie se tak představila se svým prvním hostujícím dirigentem Leošem Svárovským. Slavnostní večer v Janáčkově divadle otevřeli společně Polní mší Bohuslava Martinů. Dílo komorního charakteru s mužským sborem Slovenského filharmonického sboru (sb. Blanka Juhaňáková) vyznělo v podání hostů křehce, jakoby aspekty bojovnosti i teskná atmosféra druhé světové války skladby z roku 1939 zůstaly zcela skryté v pozadí a umocněn byl jen éterický charakter. Následující notoricky známá a posluchačsky vděčná Carmina burana Carla Orffa znamenala sice z dramaturgického pohledu jasnou sázku na jistotu, nicméně Svárovského živelné provedení s působivým vystižením koloritu různých prostředí Buránského rukopisu v souhře již celého sboru a třech sólistů učinilo z večera první vrcholný festivalový zážitek. Nejlepší výkon podal barytonista Vladimír Chmelo, který byl nejzajímavější v okamžicích, kdy nejen zpíval jako jeho dva kolegové sólisté, tenorista Otokar Klein a sopranistka Adriana Kohútková. Na rozdíl od nich se Chmelo viditelně i slyšitelně pohroužil do obsahu textu, který interpretoval s vytříbenou mimikou a gestikulací adekvátní významům zpívaných slov.
V neděli 23. září vystoupil v Janáčkově divadle Velšský národní orchestr BBC. Orchestr dobré profesionální úrovně přijel se švýcarským šéfdirigentem Thierry Fischerem. V úvodní skladbě Felixe Mendelssohna-Bartholdyho Koncert d moll pro housle, klavír a orchestr se zaskvěli houslista František Novotný a klavírista Sergej Milstein. Tandem hráčů sehraný již čtrnáct let disponoval ohleduplnou vnímavostí pro polohy střídavé dominance obou sólistů. Jejich přístup ke stylu skladby zněl s nebývalým pochopením. Dirigent Fischer velmi distingovaně vyzvedl dramatické pasáže sól i celého orchestru a efektně členil změny temp i dynamiky. Koncert vyvrcholil precizním provedením Fantastické symfonie Hectora Berlioze.
Klavírní recitál Ivana Moravce o den později přilákal do Besedního domu mnoho posluchačů, převážně mladých. Výkon umělce byl vynikající ve všech minuciózně nastudovaných skladbách večera s díly Mozarta, Franka, Chopina a Debussyho, přičemž právě impresionistické kusy patřily k fantastickým v úžasně proměnlivé hudební vyjadřovací škále umělce.
V Janáčkově divadle hrála 28. září Česká filharmonie. Ohlášeného dirigenta Zdeňka Mácala zastoupil v přípravě na koncert v posledních týdnech mladý kanadský dirigent Charles Olivieri-Munroe, šéfdirigent Severočeské filharmonie Teplice. V Koncertu a moll pro housle, violoncello a orchestr op. 102 Johannese Brahmse podali skvělý výkon nejen dirigent, hráči filharmonie, ale i maltská houslistka Carmine Lauri a violoncellista Michal Kaňka. Muzikálnost, kultivace zvuku, jasně cítěné a vypointované detaily učinily z koncertu zážitek. V Beethovenově Symfonii č. 6 F dur op. 68 „Pastorální“ zvolil Olivieri-Munroe přístup, ve kterém na svůj mladý věk prokázal nebývalou schopnost ovládnout s přehledem naše první těleso. Jeho masívní pojetí s akcentem na velké plochy publikum zaujalo, ale nijak nepřevýšilo jiné tektonicky tvárnější výklady velkých dirigentů.
