Projekt Hudební most Praha – Drážďany, který připravil Václav Luks se svými soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale , zahájil novou řadu koncertem 14. 9. v pražském chrámu P. Marie Sněžné. Koncert byl věnovaný dvěma osobnostem, jež k vytvoření tohoto hudebního mostu v historii významně přispěli, totiž Janu Dismasovi Zelenkovi, ale také jeho zaměstnavateli, saskému kurfiřtovi (a polskému králi) Augustovi II. Silnému, jehož politické ambice a vybraný hudební vkus (spojení dnes velmi vzácné) významně ovlivnily podobu hudebních vazeb mezi Prahou a Drážďanami první poloviny 18. století. Program sestával v zásadě ze dvou skladeb – z cyklu Officium defunctorum (ZWV 47) a Requiem in D (ZWV 46), které Zelenka komponoval k zádušním obřadům po smrti jmenovaného kurfiřta v roce 1733. Jelikož Zelenka Officium nezhudebnil celé, Václav Luks „rekonstruoval“ jeho podobu použitím chorálních zpěvů, což snad byl i způsob, jak byla hudební složka obřadů řešena i v roce 1733. Z ryze dramaturgického hlediska Zelenkovo Officium zařazením do tohoto kontextu neutrpělo, naopak jeho kvality došly přirozeného zdůraznění, avšak spojení se známějším Requiem in D vytvořilo již celek posluchačsky značně náročný (vhodné intermedium by představovala například menší smuteční hostina). Všeobecně vysoká úroveň provedení však vytrvale aktivizovala pozornost většiny publika, které si na konci vynutilo přídavek. Ze sólistů nejvíce zapůsobily Hana Blažíková a Markéta Cukrová , řada krásných menších sólových výstupů zazněla i z ansámblu (Marta Lopourová , Čeněk Svoboda , Jaroslav Nosek , Tomáš Král ad.). Vynikající dojem z celého koncertu ovšem tkví především v precizním nastudování a schopnosti Václava Lukse předat svou vytříbenou hudební vizi díla celému souboru a inspirovat jej k nejvyššímu výkonu.
