Oslavu známých i zapomenutých klenotů české hudby připravili studenti Hudební a taneční fakulty AMU v Praze v rámci programu Viva česká opera. 22. března zazněly v divadle Hybernia árie Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany a komická jednoaktová opera Viléma Blodka V studni . Již první pohled na scénu jasně napověděl divákovi, že se bude představení odehrávat ve znamení ryzí ilustrativnosti a přímočarosti, daleko od násilných aktualizací příběhu. Autorovi scény Adolfu Bornovi postačilo několik málo kulis (studna, stromy, lavička) k vytvoření charakteristicky groteskního výtvarného světa, s čímž korespondovalo i herecké pojetí studentů, kteří mile „přehrávali“ a vnořili se do svých postav opravdu s vervou. V první polovině večera zazněl duet kuchtíka a hajného z Rusalky (Edita Viskotová, Martin Kux ) a árie Rusalky Sem často přichází… v podání Adély Velové. Anna Dolejší se solidně zhostila árie Barčete (Hubička) Hlásej, ptáčku… a poté si mohli diváci užít známou árii Kecala (Karel Drábek ) Každý jen tu svou a duet Kecala s Jeníkem (Jozef Brindzák j.h.) Znám jednu dívku… Vzhledem k tomu, že se jednalo o studentské představení, nehodlám rozebírat technické kvality vystupujících, avšak myslím, že nejen mě mírně rozladil fakt, že i přes ozvučení nebylo zpěvákům příliš dobře rozumět. Druhá polovina večera patřila Blodkově opeře V studni, dílku, které se v 19. století těšilo pro svou melodickou invenci a anekdotický děj velké oblibě. Profesionálním výkonem překvapila a potěšila Eliška Gattringerová v hlavní roli selské dcery Lidunky a vedle ní také Andrej Beneš , který si získal publikum jako starý vdovec Janek. Partu staré Veruny se důstojně ujala Zdeňka Erlebachová, čtveřici sólistů doplnil Tomáš Bijok v roli selského synka Vojtěcha. Symfonický orchestr Prahy 8 dovedl do zdárného konce dirigent Jan Bubák , který zvládl náročný úkol s přehledem. Večer si evidentně užili jak diváci, tak interpreti, což je u akcí tohoto typu podle mého názoru prioritní.
