Patnáctého září jsem využil volný večer, abych po delší době navštívil koncert Sukova komorního orchestru (SKO) v sále Martinů pražské HAMU. Jednak jsem chtěl poznat stávající úroveň komorního souboru (12 smyčců), jednak jsem byl zvědav, jak si poradí s vrcholným dílem pozdního romantismu – Zjasněnou nocí Arnolda Schönberga. K mému překvapení za soustředěný poslech nestál jen Schönberg.
Koncert v létem provoněném sále otevřel Mozartův pozdní opus 546 – Adagio a fuga c moll. Koncertní mistr Martin Kos vedl svůj orchestr spíše do světa preromantismu nežli rokoka. Zvuk byl hodně zemitý, občas až drsný, fuga hodně naléhavá a zatěžkaná. Byl to zajímavý výklad tohoto často hraného díla. Není to sice „šálek mého čaje“, ale bylo to přesvědčivé.
Haydnův Koncert pro klavír, violu a smyčcový orchestr C dur Michaela Haydna byl šancí pro sólisty, kteří jsou se SKO úzce svázáni. Violista Karel Untermüller je jeho členem, klavírista Štěpán Kos je bratrem koncertního mistra a není to jeho první spolupráce se SKO. Oba mě příjemně překvapili. Klavírista perlivostí a jistotou, violista sytým tónem a suverenitou. Jen možná vlivem klavíru, nezazněly v Adagiu optimálně všechny tóny (možná že kdyby hrál místo Steinwaye na stylovější Bösendorfer, byl by zvukový obraz lepší). Drobné zvukové „šrámy“ jsem zaznamenal i u violisty. Zato finální Prestissimo, které naštěstí nebylo hnáno do tempové krajnosti, bylo suverénní. A doprovod orchestru – citlivý a spolehlivý.
Schönberga jsem si vysloveně užil. Orchestr hudba bavila, kompozici dali všechny svoje schopnosti a provedení bylo sugestivní a blížilo se autentičnosti. Proměny nálad, tísnivost, pozitivní „rozhřešení“, výrony citů – to vše tam bylo. Jistě, slyšel jsem téměř geniální interpretace například České filharmonie, Quatuor Ébène nebo Berlínské filharmonie, ale toto provedení bylo bezesporu v daném obsazení (a sále) zajímavé a přínosné. Zvlášť musím ocenit tónově působivá sóla houslisty Martina Kose, violisty Karla Untermüllera a cellisty Davida Havelíka. Zjasněná noc byla nejpovedenějším číslem, jaké jsem kdy od Sukova komorního orchestru slyšel!
