20. ročník Mezinárodního festivalu koncertního melodramu pokračuje ve dnech 27. – 29. 10. 2017 (pod záštitou České komise pro UNESCO) jubilejní, již 10. Mezinárodní soutěží Zdeňka Fibicha v interpretaci melodramů, letos jejím českým kolem. Vyvrcholením soutěže byl koncert vítězů se slavnostním předáváním cen. Soutěž je tradičně realizována ve spolupráci s AMU Praha, Pražskou konzervatoří a Národním muzeem – Českým muzeem hudby.
České kolo soutěže můžeme vnímat jako kolo nominační pro mezinárodní soutěžní klání v roce 2018. Účastníci soutěže nabírají zkušenosti s interpretací melodramu. Mnohdy využívají hudebních dílen, které organizátoři pravidelně pořádají. Umožňují proniknout do problematiky melodramu, interpretačně ho uchopit a seznámit se s mnohými specifikami, které tento žánr přináší.
I letos se podařilo Věře Šustíkové, ideové tvůrkyni celého festivalu a Martě Hrachovinové, ředitelce soutěže, zachytit počáteční myšlenku soutěže – šířit melodram v českém prostředí a podporovat vznik nových děl na poli tohoto žánru.
V porotě zasedli opět vynikající umělci a odborníci z oborů, které se s melodramem prolínají. Předsedkyní byla stálá členka poroty Věra Šustíková (muzikoložka a bohemistka, dramaturgyně a režisérka melodramů, pedagožka, ředitelka Mezinárodního festivalu koncertního melodramu Praha), členy pak Jan Dušek (klavírista, pedagog, skladatel a interpret melodramů), Jaroslava Tvrzníková (herečka a divadelní pedagožka), Hanuš Bor (herec) a Hana Jarolímková (hudební teoretička a šéfredaktorka Hudebních rozhledů).
První kolo soutěže bylo zaměřeno na interpretaci již klasických melodramů Zdeňka Fibicha. V druhém kole interpretovali soutěžící díla autorů 19. nebo 20. století (do roku 1999). Třetí kolo přineslo melodram soudobý (od roku 2000). Rozsah soutěžního repertoáru a náročné podmínky soutěže se odzrcadlily v celkovém hodnocení poroty, která se letos rozhodla první cenu neudělit. Přesto byl program koncertu dramaturgicky zajímavý a přinesl to nejzajímavější ze soutěžního dění.
V úvodu koncertu se představili Daniel Rusnok (klavír) a Anna Kaletová (recitace), která rozhodně není nováčkem v interpretaci melodramu. Jako soutěžící byla úspěšná rovněž v šumperské soutěži, která se věnuje recitaci melodramů a dává prostor také nejmladším interpretům. V jejich podání jsme měli možnost slyšet Statistiku od Z. Siwka patřící k oblíbeným kouskům herečky. Interpretka dodala skladbě scénický prvek v podobě apartního kloboučku, kterým vtáhla všechny posluchače do děje povídky. Klavírista velmi citlivě respektoval hlasitost projevu recitátorky. Místy by celkovému vyznění díla prospělo větší rozeznění hudebního partu, čímž by vynikla nadsázka a svébytný humor spisovatele Karla Poláčka.
Jako druhá v pořadí se představila dvojice Nikola Heinzlová (recitace) a Martina Povalová (klavír). Interpretky si poradily nejenom s dílem významného Fibichova následovníka – J. B. Foerstera (Dolorosa na text A. Klášterského), ale svoji perspektivu v melodramatickém žánru prokázaly i závěrečným číslem Psychóza (J. Kareš/S. Kane, v překladu J. Sloupové). Britská autorka S. Kane se sama potýkala se záchvaty depresí. Její trápení se promítlo do působivého textu. Představuje vnitřní svět pacienta bojujícího se sebevražednou psychózou. I díky přesvědčivému výkonu interpretek dolehla na posluchače intenzita textu, jako kdyby místy promlouvala samotná duševní nemoc. Interpretky předvedly, že si právem vydobyly celkové druhé místo v soutěži.
Do čarovného světa posluchače v Pohádce (prolog z Radúze a Mahuleny) přenesly Michaela Žitná (recitace) a Jana Rambousková (klavír). Básnické dílo J. Zeyera (autor předlohy) představovalo pro Sukovu tvorbu zásadní podnět. Klavíristka velmi barvitě vystihla Sukovu poetiku. Medový hlas a znělý, široký rejstřík herečky se neztrácel pod výraznou a pohyblivou hudební fakturou. Výkon herečky nasvědčoval její zkušenost s melodramem a její další vývoj v tomto žánru. Dvojice získala třetí místo v soutěži.
Pohádkový svět vystřídal svět války a utrpení. Na publikum promlouvalo vystoupení mužské dvojice Jiřího Grünera (recitace) a Vladimíra Heulera (klavír). Melodramy Z Třicetileté války (J. B. Foerster/R. M. Rilke, v překladu P. Kareše) a Raport (J. Jeremiáš/ F. Šrámek) přestavují silné protiválečné manifesty. V obou případech upouští skladatelé od složité faktury, čímž ještě naléhavěji vyznívá silný odpor k nesmyslné válce. O to náročnější je ale práce recitátora, který pod skromnou hudební složkou vypovídá o lidských krutostech. V recitaci možná i proto chybělo větší propojení s klavírním partem, práce na intonaci řeči a celkové gradaci díla. Přesto dvojice přesvědčila, že má potenciál pro další práci na interpretaci melodramu.
Výběr skladeb všech soutěžících nasvědčuje, že se mladí interpreti nebojí ani náročnější tematiky na melodramatickém poli. Jejich odvaha popasovat se s tak náročným útvarem, kterým melodram bezpochyby je, přináší letité ovoce a potvrzuje, že se organizátorům soutěže daří neúnavně šířit melodram v dalších uměleckých i posluchačských generacích.
