Vzácným hostem abonentního koncertu Malého symfonického cyklu byla ve východočeské metropoli 6. října 2016 v Sále Filharmonie Hradec Králové v Dánsku žijící violoncellistka Michaela Fukačová. Náročný hudební program standardních repertoárových děl nastudoval Andreas Sebastian Weiser, šéfdirigent Filharmonie Hradec Králové. S orchestrem vstoupil letos již do své páté sezony, přičemž od září dělí své profesní povinnosti i se Státní operou v Praze, kde je novým hudebním ředitelem. V Hradci Králové je před zahájením společného koncertu očekával vyprodaný sál.
Program otevřeli jedním z nejznámějších instrumentálních děl Antonína Dvořáka. Koncert pro violoncello a orchestr h moll, op. 104 má Michaela Fukačová dlouho ve své kolekci nabídek skladeb pro české a zahraniční pořadatele. Známá je její nahrávka z osmdesátých let 20. století na CD labelu Supraphon se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK, který řídil Jiří Bělohlávek. Violoncellistka, která po odchodu z rodného Brna proslula ve světě, hraje na italský nástroj Carla Tononiho z roku 1726. Sametovým tónem a niterným projevem přistoupila k líbezně melodické hudbě, které vtiskla hloubku porozumění. Dílo komponované v poslední etapě skladatelova pobytu v USA, jež na premiéře zaznělo v Londýně roku 1896, mísí v sobě exotické vlivy amerických lidových písní a slovanské rytmy i harmonii blízkou české lidové hudbě. Tří větý virtuózní koncert s částmi Allegro, Adagio ma non troppo a Finale (Allegro moderato) má symfonický charakter. Fukačová dílo zahrála se ctí. Po první lyrické větě zahrála krásně druhou větu, kterou vystavěla ve výraze a dynamice dialogicky v melodiích i rytmech, efektně působila třetí věta s hudební gradací. Dirigent s orchestrem byl sólistce spolehlivým a citlivým partnerem. Bohatě barevné instrumentaci velkého orchestrálního partu propůjčil nutnou dávku lyriky.
Již o dvacet let dříve než Antonín Dvořák uvedl ve Velké Británii se sólistou Leem Sternem premiéru svého violoncellového koncertu, zrodila se z pera německého skladatele Johannese Brahmse Symfonie č. 1 c moll, op. 68. Po virtuozitě Michaely Fukačové vnesl šéfdirigent Andreas Sebastian Weiser na pódium dramatický a melancholický esprit. Jasné výrazné kontury se vyhranily v jeho provedení až ve čtvrté větě, před ní interpretoval dílo s úspornou a nepříliš členitou diferenciací zvuku a nálad.
V současnosti dirigent připravuje s Orchestrem Národního divadla hudební nastudování baletu Malá mořská víla, který bude mít premiéru 10. listopadu 2016 ve Stavovském divadle. Soudobé dílo složil Zbyněk Matějů. Do Hradce Králové se vrátí ke koncertu až 23. února 2017, kde bude dirigovat skladby Josefa Bohuslava Foerstera a Krzysztofa Pendereckého s účastí Pražského filharmonického sboru.
