Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK se ujal 14. a 15. ledna v pražském Obecním domě čestného úkolu zahájit jubilejní Rok Bohuslava Martinů (125 let od narození). Dílem, kterým jej připomněl, byl Druhý houslový koncert, H 293, jež měl asi být centrem večera. Bohužel nebyl. Hra houslisty Ivana Ženatého byla působivá, tónově noblesní, suverénní, ale nebyl to Martinů, jakého jsem čekal. V 21. století očekávám od interpretů Martinů hluboké pochopení smyslu hudby, dokonalý styl, maximum exprese a tónové intenzity. To jsem slyšel jen občas. Navíc sluchový vjem nebyl vždy totožný se záznamem koncertu v mojí paměti. Měl jsem silný pocit, že některé takty neodpovídaly autografu a byly upraveny. Velmi dobře však byly zahrány kadence. (Jsem velmi zvědav, jak provedou stejné dílo v březnu na abonentním koncertu České filharmonie Julia Fischer a David Zinman.)
Na dirigentské podestě stál Heiko Mathias Förster. Vstupní Dvořákovo Scherzo capriccioso, op. 66, bylo provedeno dobře, ale do nadšení jsem měl daleko. Po koncertě jsem si s nostalgií vzpomněl na provedení Mackerrase, Bělohlávka, Kubelíka, Abbada, Peška a několika dalších dirigentů. Moc jiskřivé, barevně a melodicky opojné to nebylo. Bylo to jen dobře odvedené řemeslo, což je na metropolitní orchestr málo. Nicméně velkou pochvalu si zaslouží horny.
Skvělá ale byla Druhá symfonie D dur, op. 43, Jeana Sibelia. Najednou orchestr rozkvetl, byl flexibilní, iniciativní, takže Föster mohl krásně tvarovat tektonické a náladové vlny. Zdá se, že FOKu tato hudba natolik svědčí, že aspiruje v českém prostředí na symbolické přízvisko „sibeliovský orchestr“. Ostatně tato hudba byla evidentně blízká i dirigentovi… Volba Sibelia potvrdila, že občas může být móda blahodárná. Svět totiž zažívá v tomto století vlnu zájmu o hudbu Jeana Sibelia. Je oblíbená u interpretů, lidé poznávají její hodnoty a orchestr FOK v ní, zdá se, našel další svoji parketu.
Večer byl sice označen jako Zahajovací koncert Roku Bohuslava Martinů, ale skutečné oslavy hudby našeho Mistra nás ještě čekají. Vrcholem koncertu byl jednoznačně Sibelius!
