Mezinárodní televizní festival Zlatá Praha s mottem: „Hudba, kterou si vychutnáte“ se stal letos poprvé festivalem všech hudebních žánrů. Letošní 44. ročník pořádaný Českou televizí ve spolupráci s hlavním městem Praha nabídl návštěvníkům ve dnech 16. – 20. června nejen vážnou hudbu, ale i rock, pop a world music.
Jak hodnotil letošní festivalový ročník Jiří Janeček, prezident MTF Zlatá Praha a generální ředitel České televize? „Jako vydařený. Nabídli jsme hudbu, kterou si návštěvníci vychutnali, ať už na Dni České televize na pražském Žofíně a nebo na obrazovce či v sálech Žofína a Mánesu. Prestiž a věhlas festivalu stoupá – letos se na něj přihlásilo 28 zemí se 124 televizními pořady. Mám radost, že festival byl opět příležitostí pro setkávání lidí různých kultur a národností bez jakýchkoli hranic. Byl také plný pestrých žánrů a tím je fascinující,“ ohlíží se Jiří Janeček za letošním festivalovým děním.
Prestiž festivalu se zvedla letos i ve světovém měřítku vzhledem ke skutečnosti, že v době jeho pořádání se uskutečnilo v Praze semifinálové kolo pro kategorii uměleckých pořadů Mezinárodních cen Emmy 2007, které uděluje The International Academy of Television Arts Sience, největší organizace celosvětových vysílatelů. Američtí organizátoři v čele s ředitelkou poroty Sandy Clark si vybrali naše hlavní město ve spolupráci s mezinárodní organizací IMZ (Internationales MusikMedienzentrum Wien). Z českých zástupců zasedli v porotě Michael Bregant, Marie Kučerová, Jiří Pilka, Jan Rubeš a Radim Smetana. „Pro Českou televizi a náš festival byla volba Prahy obrovským oceněním i evropskou propagací, “ zdůraznil Vítězslav Sýkora, výkonný ředitel MTF Zlatá Praha. Výsledky semifinálového kola (pořádaného vždy mimo USA) budou oficiálně vyhlášeny v říjnu na mezinárodním televizním veletrhu MIPCOM v Cannes. Slavnostní udílení cen proběhne o měsíc později v New Yorku.
Prolog festivalu Den České televize začlenil do svého programu s prezentací hudebních a tanečních snímků řadu projekcí a soutěží pro děti. Palác Žofín a zahrada se tak od prvního dne otevřel co nejširšímu okruhu zájemců. Počet akreditovaných návštěvníků se zvýšil letos na šest set, z nichž sto padesát přijelo ze zahraničí. Probíhající festivalové workshopy komentoval Vítězslav Sýkora s potěšením: „Málokdy dáte dohromady tolik zajímavých producentů, kteří mají možnost vyslyšet jednotlivce s různými nápady a náměty. Byla tam většina zástupců ze čtyřiadvaceti zemí.Připravovat koprodukci patří k prioritám. V koprodukci se daleko více tříbí nápady, jak má pořad vypadat, jakou má mít formu a musíte vybalancovat názory, které předkládáte.“ A jaké velké hlavní téma koprodukčních projektů je v budoucích plánech? „V minulých dvou letech se vysílala fantastická série koprodukčních pořadů nazvaná Evropské kořeny, jež právě vznikly na těchto zasedáních. Téma nového podobného celoevropského projektu zní Hudební rodiny,“ upřesnil Sýkora.
Na rozdíl od pracovních workshopů zahraničních a našich producentů i dramaturgů, workshopů členů EBU, zasedání výboru IMZ a některých večerních společenských akcí, byla volně přístupná videotéka, kde mohli zájemci shlédnout soutěžní i nesoutěžní pořady patřící k nejlepším televizním pořadům ze světové hudební a taneční scény. Pro mnohé návštěvníky bývají snímky velkou inspirací do dalších let. K nejžádanějším z nich patřily letos pořady s ruskou sopranistkou Annou Netrebko a mexickým tenoristou Rolandem Villazónem.
O zprostředkování hudby veřejnosti na televizní obrazovce hovořili zasvěceně jedni z nejlepších světových tvůrců Brian Large, Humphrey Burton a Petr Weigl ve speciální programové nabídce Pocty… Bloky zajímavých prezentací zahraničních producentů v takzvaném Living Catalogue byly často bohužel provázeny malým zájmem účastníků. Večery s čínskou, indickou a kazachstánskou televizí s řadou významných hostů patřily k nejinspirativnějším a pracovně nejotevřenějším. „My se tak trochu známe v Evropě, ale neznáme se na poli hudby v Číně, Kazachstánu a Indii. Nejvíce mne překvapilo, jaký prostor věnují Indové své vlastní klasické hudbě a televizi, kde mají svůj vlastní kanál a přitom je to veřejnoprávní televize. Je skvělé, že to tady zazní,“ vyjádřil se k nim s nadšením Vítězslav Sýkora.
Cenu České televize získal záznam představení Polského tanečního divadla. V čem zaujal nejvíce Jiřího Janečka, prezidenta MTF Zlatá Praha? „Tento pořad vynikajícím způsobem skloubil různorodou hudbu několika generací a spojil moderní tanec s klasickým. Představení Polského tanečního divadla, které zachycuje, má také mnohá poselství o přístupu k životu a rozhodně si zaslouží pozornost diváků.“
Průběh festivalového dění zpřístupnila Česká televize na obrazovce Festivalovými minutami, vybranými soutěžními úspěšnými snímky a přímým přenosem slavnostního a závěrečného večera. Soubor Gentlemen Singers nabídl zpěvy spirituálů, světových a lidových písní, mezi skladby zařadili dokonce i novinku: „Měla zde premiéru skladba Jana Vičara Gorale“, řekl jeden z členů Richard Uhlíř. Vokální soubor 4 TET přišel také se standardním repertoárem, k němuž Jiří Korn podotkl: „Repertoár na závěrečný večer vybírala Česká televize, která nás angažovala na vystoupení, zpívali jsme jen jednu novou píseň Hlava mazaná. Píseň z muzikálu Johanka z Arku od Zdeňka Borovce, která zde zazněla, jsem v sedmdesátých letech zpíval sólově a vybral jsem si ji, že se dá pro nás upravit. Když zpíváme Lady Karneval Karla Svobody, samozřejmě si vždy na něj vzpomenu. “ Se souborem připravuje Korn v těchto dnech třetí CD, které by mělo vyjít na podzim.
V linii rozšíření žánrů o rock, pop a world music se bude pokračovat i v příštím roce. Otázky, zda se uvažuje o zahrnutí jazzu nebo zda je možné očekávat, že se v programové nabídce 45. ročníku MTF Zlatá Praha objeví večery nebo workshopy s americkými producenty i dramaturgy či dokonce jaké země budou určovat profil následujícího festivalu, zůstávají zatím nezodpovězené. Jiří Janeček současné představy o nových festivalových záměrech uzavírá slovy: „Nad všemi těmito otázkami se právě v těchto dnech zamýšlíme, takže se nechte překvapit. Budeme se snažit, aby jubilejní 45. ročník festivalu zvedl dosavadní laťku jeho kvality zase ještě o kousek výš.“
