Pražští komorní sólisté , soubor založený v roce 1961 Hubertem Šimáčkem a Václavem Neumannem coby protiváha orchestru FOK, před časem jako by zmizel ze scény, tedy pražské určitě. Nový dech nabírá pod vedením nového uměleckého vedoucího Radka Baboráka . Symbolem znovuzrození se stalo první veřejné vystoupení 17. 4. v kostele sv. Šimona a Judy, jež bylo zároveň závěrečnou akcí celosezonního festivalu Svátky hudby 2012/13 Václava Hudečka . Ten se představil jako sólista Mozartova Houslového koncertu č. 5 A dur K. 219 , jenž zahrál svým typickým způsobem, kterým si podmaňuje laické publikum už 45 let. Dirigent Radek Baborák se blýskl i svým uměním hornisty, a to v úpravě jedné Mendelssohnovy Písně beze slov . Dramaturgicky přínosné bylo zařazení Divertimenta D dur Michaela Haydna a Mendelssohnovy rané eklektické smyčcové Symfonie č. 9 C dur . Vrcholem však byla Griegova suita Z dob Holbergových , kterou jsem už dlouho neslyšel zahrát tak měkce a decentně… Překvapila mě vysoká tónová kultura smyčců (dechové nástroje neměly šťastný večer), výborná souhra a viditelná radost z hudby. Specialitou je cirkulace na postu koncertního mistra, což není v českých poměrech časté a svědčí to o silném obsazení primů. Pražští komorní sólisté jsou zdatnou konkurencí našich nejlepších komorních orchestrů.
