Vánoční koncerty souboru Collegium Marianum mají pokaždé originální kouzlo. Někdy jsem byl svědkem víceméně tradičního koncertu, jindy zázraku stvoření něčeho výjimečného, jako tomu bylo kdysi ve spolupráci s divadlem Buchty a loutky nebo s Hanou Blažíkovou.
Dne 29. prosince 2022 se Barokní podvečer Adeste fideles uskutečnil v kostele sv. Šimona a Judy. Jeho úhelným kamenem byla evropsky etablovaná sopranistka Martina Janková. Byl to sice večer tradiční, nepřekvapivý, ale interpretačně špičkový, navíc pro mě i trochu objevný. Například po ukázkách z vánočního oratoria Il Verbo in came Nicoly Porpory a kantáty Dormi, o ninno. Nasce il Verbo e non favella Cristofara Caresana jsem zatoužil slyšet celé kompozice.
Večer otevřel virtuózně zahraný Koncert „Le dolcezze e l’amarezze della notte“ D dur Johanna Josepha Fuxe. Ostatně i další instrumentální čísla byla podobně poutavá – jak vánočně houpavé Pastorale per la Notte di Natale Johanna Davida Heinichena, tak Vivaldiho Flétnový koncert e moll v excelentním podání Jany Semerádové.
Hlas Martiny Jankové sice už nemá svěžest mládí, zato stále měkkost, barevnost, technickou suverenitu a nesmírnou interpretační zkušenost, takže Vivaldiho moteto O qui coeli terraeque serenitatis i půvabný dialog se sólovou flétnou Jany Semerádové v Bononciniho O Virgo gratiosa byly báječné. Sólový výstup basbarytonisty Jaromíra Noska v árii Quae es ista tam pulchra tam cara Johanna Josepha Fuxe (hudební sbírka pražské katedrály sv. Víta) byl hlasově příjemný a technicky téměř bezchybný a jeho spolupráce s paní Jankovou ve výběru ze sbírky Capella Regia Musicalis Václava Karla Holana Rovenského okouzlující. Oba pěvci své nadšení přenesli i na auditorium… Kouzelná byla nejen tečka – Vánoční magnét a střelec z České mariánské muziky Adama Václava Michny z Otradovic –, ale i přídavek, Rovenského Narodil se Krystus Pán.
