Letošní Zvolenské hry zámecké se ve své operní části plně soustředily na prezentaci dvou italských operních velikánů – Verdiho a Pucciniho. Pokud jde o prezentaci Verdiho oper z raného období skladatele, má již festival za sebou nemálo pozitiv. Nejprve zde banskobystrický soubor uvedl své inscenace Nabucca, Ernaniho, Attily a Luisy Millerové, v posledních ročnících systematicky nabízí publiku v koncertním provedení a se zahraničními sólisty na Slovensku neznámé Verdiho opery. Po Bitvě u Legnana, Alziře a Lombarďanech teď přišla řada na Verdiho operu Masnadieri , což je operní verze Schillerových Zbojníků, pod taktovkou zkušeného Mariana Vacha se čtveřicí zahraničních sólistů vysoké kvality. Kvartetu dominovala sopranistka Chiara Taigi (Amelia), jež perfektně zvládla interpretační styl raného Verdiho. Mimořádně ušlechtile zpíval katalánský basista Felipe Boa (Massimiliano Moor), vládnoucí měkkým a barevným tónem ve stylu pravého basso cantante. Hlas španělského tenoristy Ignacia Encinas (Carlo) v lyrických pasážích již nesl mírné známky hlasového opotřebování, v dramatických cabalettách a ve vysoké poloze však zářil unikátním leskem a dramatickým účinkem. Přednosti italského barytonisty Marka Chingariho (Francesco) byly spíše v oblasti sonorního hlasového materiálu. Účinkující vhodně doplnil domácí tenorista Peter Schneider , sbor a orchestr banskobystrické opery .
Verdiho Traviata v podání banskobystrického souboru, jevištně dobře připravena italskou režisérkou Grazii Pulvirenti a chorvatským scénografem Darkem Petrovičem , byla v hudebním nastudování poněkud jednostrunná. Dirigent Igor Bulla se zcela přizpůsobil lyrickým interpretům. Jejich úroveň na druhé premiéře zřetelně nepřekonali ani hostující Italové – příliš subtilním hlasem vládnoucí Patrizia Zanardi a v jednotlivých hlasových polohách nevyrovnaný tenorista Andrea Cesare Coronella . Pověst zahraničních sólistů alespoň částečně vylepšil italský lyrický tenorista Antonino Interisano a arménsko-rakouská sopranistka Anny Ryan v Pucciniho Bohémě .
Po svém učiteli Sergeji Kopčákovi, jenž zpíval na festivalu v roce 1980, přišli teď s recitály jeho dva žáci – slibná mezzosopranistka Michaela Šebestová a již interpretačně zralý sólista Košické opery Ondřej Mráz (s jedinečnou interpretací Gounodova Mefista a Rachmaninova Aleka). O poznání méně zdařilým večerem bylo koncertní provedení Pucciniho Mše As Dur (společně s Lukášovým Requiem ) v podání sboru Collegium Technicum a ne zcela disponovanými sólisty Stanislavem Matisem (Státní opera Banská Bystrica) a již zmíněným Ondřejem Mrázem .
Je politováníhodné, že tento festival přehlíží bratislavské kulturní centrum, přičemž není schopné v daleko příznivějším kulturním prostředí přijít s nějakou alternativní operní produkcí v letním období. Téměř na každém ročníku Zvolenských her zámeckých se najdou tři čtyři vokalisté vyšších kvalit, než jsou zahraniční sólisté hostující v průběhu operní sezony v Slovenském národním divadle, které také v repertoáru sází jenom na obehrané tituly. Nelze ovšem opomenout kulturně výchovný smysl festivalu v oblasti, ve které je dominujícím kulturním artiklem folklór.
