Zdá se být nepředstavitelné, že v době specializovaných lexikografických týmů se do zpracování náročného lexikonu pustí jediný osamělý nadšenec a – jakoby „na koleně“ – sestaví slušně obsáhlý komplex informací v takovém souhrnu nedostupných. Takový úkol zvládl Aleš J. Sigmund , kdysi redaktor Pantonu, a výsledek vydal dokonce vlastním nákladem. Jde o první souborný pohled u nás na aktivitu, která se významnou měrou podílí na formování hudebního života. Abecednímu lexikonu našich nakladatelů předchází stručný Ilustrační chronologický přehled nejstarších a nejvýznamnějších hudebních nakladatelstvích Evropy , navazuje na něj přehled Čeští skladatelé a jejich díla v rukou domácích i zahraničních nakladatelství a práci uzavírá krátká stať O činnosti hudebních nakladatelů v proměnách času . Klobouk dolů před úsilím a obětavostí, jakou si tato práce o 126 stránkách vyžádala.
Jediný autor mohl ovšem stěží dostát náročným požadavkům dnešní lexikografie. Je si toho vědom a ve své ediční zprávě řadu nedostatků sám konstatuje. Jde mimo jiné o neúplnost některých údajů, o nevyrovnanost hesel i nedostatek systematičnosti v jejich zpracování. Podobné nedostatky poznamenávají i textové, tedy historické nebo výkladové části publikace. Autor pracoval prostě s tím, co se mu podařilo sehnat. Přesnější postižení skutečnosti by vyžadovalo rozsáhlejší prostor a větší ponor. Zůstává však zásluhou, že tu máme alespoň první, byť jen dílčí, pokus o stručné shrnutí funkce nakladatele v hudebním dění. Sigmundova klíčová stanoviska jsou sice někdy vyjadřována až příliš lapidárně a jednostranně, v základě je však možno s nimi souhlasit. Bohužel, je tu ještě jiná stránka, kterou nelze vysvětlit jen pracným hledáním informací nebo omezeným rozsahem. To jsou neobratnosti i vyslovené lapsy ve formulacích a stylistice jak v lexikografické, tak v textové části. I autoru-muzikantovi, který spolehlivě ví, o čem píše, by při utkání s rozsáhlejším úkolem prospěla spolupráce jazykového redaktora, jaká byla v „kamenných nakladatelství“ naprostou samozřejmostí. Jinak ke své škodě zbytečně riskuje, že jazyková nešikovnost může u čtenáře vyvolat nedůvěru i k jeho kvalifikaci odborné. V každém případě však Sigmund hodil naší hudební historii rukavici.
Skladatel má své tvůrčí problémy a zápasy. Jejich výsledkem je dílo, které kritika a následně i historie zkoumá a analyzuje. Ale tomuto dílu se musí otevřít také cesta do světa a způsob, jakým se to děje, působí nejen na skladatelovu práci, ale i na samé základy jeho existence. Skladatel na tržišti je téma, které je nezbytnou součástí hudební historie. A díky Sigmundovi, že nám to připomněl.
Vydavatel: MusikAtelier JS
Stopáž: 126 s.
Body: 0 z 6
