V loňském roce vyšla vůbec první nahrávka této opery. Jedná se o live záznam z koncertního provedení v Opéra Berlioz, který je po technické stránce velmi zdařilý: je z něj cítit atmosféra představení a zároveň neobsahuje rušivé momenty, které někdy bývají rizikem živých záznamů. Dirigent Friedmann Layer nastudoval partituru velmi pečlivě, dal orchestru vyniknout jak v úvodním preludiu, ale především ve výrazově nádherně zahraném intermezzu (Marcia funebre ) na začátku čtvrtého jednání. Titulní úlohy se zhostila Denia Mazzola-Gavazzeni oplývající především jemným a lehkým hlasem, který je pro tuto roli přímo předurčen. Svůj part zvládla zdárně, k působivým místům patří v jejím podání především romance v prvním jednání. Její árii ve čtvrtém jednání považuji za nejlepší místo nahrávky. O kvalitách této pěvkyně svědčí i kvalitní přednes recitativu v úvodu čtvrtého aktu. Bohužel nejhorším pěvcem v hlavních rolích se stal barytonista Dalibor Jenis coby Saverny, který byť svůj part zvládl po technické stránce, jeho výrazový projev a vystižení charakteru postavy se mu příliš nezdařil, což se projevilo zejména v árii ve třetím jednání. Francisco Casanova svou tenorovou partii Didiera obdařil vřelým hlasem, což dosvědčil hlavně v romanci ve čtvrtém jednání. Postavu Laffemase ztvárnil Carlo Cigny , jehož bas byl zvučný a dal mu vyniknout nejen v árii ve druhém aktu. Jeho výkon patřil k nejlepším na nahrávce. Z menších rolí zaujala svou interpretací především Francesca Provvisionato jako Lelio.
Vydavatel: Accord / Universal Music
Stopáž: 55:23 + 73:57
Nahráli: Denia Mazzola-Gavazzeni, Francisco Casanova, Dalibor Jenis, Carlo Cigny ad., Choeur de l'Opéra de Montpellier, Noolle Geny, Choeur de la Radio lettone, Sigvards Klava, Orchestre National de Montpellier, Friedmann Layer
Body: 3 z 6
