(Domingo ml., Galbiati, Calandrelli, Fabrizio, Zanotti, Tomaselli)
Plácido Domingo – tenor, Plácido Domingo ml. – baryton, Andrea Bocelli – tenor, Katherine Jenkins – mezzosoprán, Vanessa Williams – mezzosoprán, The Los Angeles Children‘s Choir, The London Symphony Orchestra, Nick Ingman – dirigent. Produkce: Jorge Calandarelli, Plácido Domingo ml. Text: A, N, Š, I. Nahráno: na různých místech světa 2008. Vydáno: 2008. TT: 48:55. DDD. 1 CD Deutsche Grammophon 477 8266 (Universal Music).
Vydání nahrávky dvanácti písní na texty Karola Wojtyły se časově sešlo hned se dvěma skandály, které na papežském stolci způsobil jeho nástupce Josef Ratzinger. Pod papežskou tiárou jsou oba ztělesněním hlasu Božího na zemi a neomylnosti, celému světu je však dnes jasné, že k tak do nebe volajícím přehmatům, jakých se dopustil Benedikt XVI., by za Jana Pavla II. – vzdor pedofilním kardinálům Groerům a podobně – nikdy nedošlo. Veškeré dodatečné omluvy za odpírače holocaustu Williamsona, ani odstoupení lineckého světícího biskupa Wagnera, který vidí za uragány prst Boží a nad tisícovkami mrtvých při tsunami ještě potměšile říká „dobře jim tak, hříšníkům“, již (opět) pošramocenou reputaci Vatikánu nemohou napravit. A v tu chvíli zpívá Plácido Domingo : „Má slova nejsou banální, je v nich skryta pevná síla, neplynou však rychle jako voda přes kameny hor… Je třeba je déle pozorovat, jako hmyz za sklem […]. Svoboda bez konce bude dobyta, není vlastnictvím, není dědictvím, cena není stanovena, platíš ji sám sebou…“ a podobně. Vídeňská rozhlasová stanice Radio Stephansdom přidělila nahrávce okamžitě místo v programu a patřičně zdůraznila význam svatých slov zesnulého papeže, ale v souvislosti s vlastními rakouskými problémy a rovněž nešťastnými výroky kardinála Schönborna k otázce homosexuálů a celibátu působila reklama hodně pokrytecky. Ideu svého otce natočit poctu Janu Pavlovi II. producentsky realizovali Plácido Domingo syn a Jorge Calandrelli a podílel se na tom celý tým. Mezi autory zhudebnění jsou Plácido Domingo ml., Antonio Galbiati, Jorge Calandrelli, Maurizio Fabrizio, Fio Zanotti, Stefano Tomaselli aj., vokálními interprety jsou oba Domingové, Andrea Bocelli , Josh Groban , Katherine Jenkins , Vanessa Williams , Dětský sbor z Los Angeles , hrají Londýnští symfonikové a řídí Nick Ingman . Snímek vznikal na hotový symfonický základ, takže s námahou a jakoby z posledních možností hlasivek nazpívané krátké sólo Andrey Bocelliho bylo natočeno v jeho vlastním studiu v Itálii, baryton Joshe Grobana v Los Angeles, crossoverová Katherine Jenkins stála se sluchátky na uších v Británii a Vanessa Williams v New Yorku, Plácido Domingo v Los Angeles a tak dále. Argentinský skladatel Jorge Calandrelli, autor aranžmá pro hvězdy jako například Barbru Streisand, vytvořil typická festivalová aranžmá s jameslastovskými smyčci, Panovými flétnami a trubkovými, houslovými a klarinetovými sóly, do nichž jsou prajednoduché poetické obraty Karoła Wojtyly zahaleny. Hudební invence přecezených muzikálových hitů těžko přiměje se nad sebou a světem hlouběji zamyslet věřícího, a nevěřícího už teprve ne. V uniformním bombastu zanikne jak prostá, nestrojená lyrika veršů, tak problematická politická myšlenka v písni, která je kupodivu zařazena na první místo, ač svou biblickou asociací tvoří spíše pointu. Je to píseň o dělníkovi v továrně na zbraně, který sice ví, co vyrábí, ale pilátovsky říká: „Já osud světa neovlivňuji, já nejsem ten, kdo rozpoutává války […], vyrábím součástky ničení, ale lidi nezabíjím.“
Body: 2 z 6
