Firma Winter & Winter nebude s největší pravděpodobností produkovat cédéčka typu obšírný booklet a pěkné fotky. Booklety pojímá tak, jak je pojímá a zúčastnění interpreti zřejmě nijak netrpí tím, že si nepočteme o jejich erudici, diskografii, mimořádných úspěších, a nelpí ani na vysvětlování svého dramaturgického počínání. Posluchače odkazují pouze na hudbu, ať si udělají o jejich muzikantském umu představu sami. (Pokud by ale nedostatek informací byl pro někoho překážkou, najde je na webových stránkách labelu.) Skladby italských autorů, které byly pro nahrávku vybrány, pocházejí circa z roku 1630, tedy z doby ještě dosti nevyzpytatelného baroka, plného hledání, experimentů a objevů. Na příkladech klávesového improvizačního stylu, počínajícího rozpuku houslových skladeb a nového pojetí vztahu hudby a slova (seconda prattica), se tak s daným obdobím lze více seznámit. Interpreti se zaměřili na živelnost, bujnost i dravost, které představují zdařile a obdivuhodně přesvědčivě. Lorenzo Ghielmi zaujme například odvážně experimentální toccatou Michalengela Rossiho, takže vám pak Frescobaldiho toccaty budou připadat nudně konzervativní, Enrico Onofri se při hře na housle nechává inspirovat zpěvem, v bujných hlasových ornamentech zase vykazuje přesnou instrumentální představu (jedná se o jeho pěvecký debut). Onofriho pěvecký projev je snad místy poněkud „syrový“, pro kontext snímku je to ale zcela na místě. Roku 1630 nezůstává nic dlužna ani zkušená Margret Köll , rozeznívající subtilní zvuk barokní harfy. Co se nástrojů týče, italští autoři jsou samozřejmě hráni na italské nástroje: restaurované varhany Costanza Ategnatiho z roku 1587, kopii cembala Carla Grimaldiho z roku 1697, housle neznámého italského autora z poč. 18. století a kopii italské harfy ze 17. století. Máte-li tedy aspoň trochu dobrodružného ducha, nechte se vtáhnout do divokého roku 1630.
Vydavatel: Winter & Winter / 2HP Production
Stopáž: 74:50
Body: 4 z 6