Mnichovský rozhlas nahrál před několika lety Smetanovu Mou vlast řízenou Stárkem a tato nahrávka snese nejvyšší kritéria podobně, jako nynější snímek obou řad Dvořákových Slovanských tanců. Budiž řečeno, že nahrávka Jiřího Stárka je plně adekvátní k nejvyšším kritériím toho, co bylo doposud v interpretaci těchto děl vykonáno. Orchestr podává pod jeho vedením plastický, zralý, muzikální a zvukově i tektonicky vzácně vycizelovaný výkon, který by potěšil i Stárkovy proslulé učitele. Dědictví vyvážené a pointované tektoniky, zvukové plasticity i barevnosti, kontrastních nálad a dokonalosti ve hře i v souhře jednotlivých nástrojových skupin, jaké charakterizovalo například vrcholné nahrávky Talichovy, je i zde patrno zcela nezpochybnitelně, třebaže Stárek jde svojí cestou a poznamenává koncepci jím dirigovaných skladeb přirozeně vlastní osobitostí a nápaditostí. Některé, zvláště klidnější z tanců, doznávají v jeho provedení zřetelného zlyričtění, či zkomornění, efektní pasáže v rychlých tancích nepřekračují rámec přístupné a srozumitelné zpěvnosti, což je vůbec osobitý rys jeho pojetí a jistě také část uměleckého dědictví. Zásadně je nutno vzdát uznání výkonu orchestru, který dirigentovi vyhovuje v každém směru. Nahrávka, která zde vznikla, dokumentuje velkou a vyzrálou tradici české dirigentské školy a Jiří Stárek položil tímto výkonem kytici vděku ke jménům svých slavných učitelů. Nahrávku lze vřele doporučit všem zájemcům, jimž je hluboká a oduševnělá interpretace velkých děl národní hudby potřebou i posilou v životě i v umění.
Vydavatel: Hänssler Classic / Rosa
Stopáž: 74:04
Nahráli: SWR Rundfunkorchester Kaiserslautern, Jiří Stárek
Body: 5 z 6
