Martinů Quartet (Lubomír Havlák, Libor Kaňka – housle, Zbyněk Paďourek – viola, Jitka Vlašánková – violoncello). Text: Č, A, N, F. Nahráno: 2011, Studio Domovina, Praha. Vydáno: 2012. TT: 71:44. SACD. 1 CD ArcoDiva UP 0133-2 131.
Nahrávku posledních dvou smyčcových kvartetů Antonína Dvořáka svěřilo vydavatelství Arco Diva špičkovému souboru současné české kvartetní školy – Kvartetu Martinů . Zkušený a vysoce erudovaný ansámbl, založený v roce 1976 pod původním jménem Havlákovo kvarteto, dosahuje stále vyšších met doma i v zahraničí. Jméno Martinů převzalo těleso v roce 1985 s cílem uvádět jeho díla ve vysoké kvalitě na koncertních pódiích i v nahrávkách. Tato snaha vyvrcholila v roce 2004 cenou MIDEM právě s nahrávkou komorní hudby Bohuslava Martinů. Letošní MIDEM v Cannes přineslo Kvartetu Martinů další poctu, kdy jeho nejnovější nahrávka Dvořákových smyčcových kvartetů vzbudila právem pozornost svojí mimořádnou interpretační kvalitou, navíc podpořenou špičkovou kvalitou zvukovou SACD (Super Audio CD). Všichni kvartetisté v čele s primáriem Lubomírem Havlákem prokazují vysokou míru profesionality spojenou s naprostým porozuměním pro vrcholná díla skladatele, který prožil šťastné i méně šťastné období v New Yorku, aby se nakonec s nesmírnou radostí opět vrátil domů, do Čech a na svoji milovanou Vysokou. Obě skladby, které vznikaly v podstatě jedna přes druhou právě v době opouštění Ameriky a definitivního návratu, nesou v sobě silný emotivní náboj střídání prostředí, loučení a uvítání, smutku i nevýslovného štěstí při shledání se všemi a se vším, co zde skladatel zanechal. Naléhavé houslové vstupy v Kvartetu G dur z konce roku 1895, které plynou radostně, místy až překotně (například ve 3. větě Molto vivace), střídají a doprovázejí stále se vracející temnější tóny ve violoncellovém partu. Kvartet As dur , započatý v Americe, ale dokončený až v roce 1896, nese názvuky melancholie spolu s rozevlátými melodiemi plnými krásy i určitého bilancování uplynulých časů. Závěrečný kvartet se skutečně stal Dvořákovým vyznáním a souhra kvartetistů je zde opravdu úchvatná. Není to jen špičková interpretace, všichni hrají jako „jedno tělo, jedna mysl“. Slyšíme a cítíme nejen radost ze souhry, ale také potěšení ze vciťování se do vedení nástrojů spoluhráčů, předvídání nasazení každého tónu, dynamiky a vyznění každé jednotlivé sekvence. Závěr Kvartetu G dur je už smířlivý, hýřící pohodou, ba přímo až sousedským přitakáváním. Laskavost a vztah k lidem i přírodě, uložené hluboko ve skladatelově srdci, jsou všemi interprety předávány beze zbytku.
Body: 6 z 6 – tip Harmonie
