Royal Liverpool Philharmonic Orchestra, Libor Pešek. Produkce: Andrew Keener. Text: A, N, F. Nahráno: 1987, Philharmonic Hall, Liverpool. Vydáno: 2008. TT: 75:12, 67:12. DDD. 2 CD Virgin Classics/EMI 50999 5 22039 2 3 (EMI).
Působení předního českého dirigenta Libora Peška v Liverpoolu přineslo obohacení hudebního života nejen v Británii, ale mělo také významný zpětný vliv na vývoj interpretačního umění u nás. Nezpochybnitelný talent Libora Peška vnesl do Liverpoolské královské filharmonie nového ducha prolínajícího profesionalitu s emocionalitou. Dvořákova 7. symfonie měla premiéru roku 1885 v Londýně za řízení skladatele a měla pro něho podstatné důsledky pro celé další směřování jeho života. V prvních dvou větách je kompozice spíše vážná a zasněná, ve Scherzu ovšem již pevně stojí ve svém rytmickém a svěžím duchu. Závěrečné Allegro je opět prolínáním melancholických melodií a neúprosného rytmu. V 8. symfonii „Anglické“ zaujme jemnost Peškova uchopení vstupních tónů, které charakterizují toto dílo přímo jednoznačně. Na rozdíl od předešlého díla hýří Osmá optimismem a lehkostí. Zde se právě projevuje Peškovo mistrovství, s nímž vede Liverpoolské filharmoniky: bohaté a svítivé smyčce, uměřené dechy, výrazný každý detail partitury. Dojemná melodická pasáž uprostřed 1. věty skutečně téměř vhání slzy do očí. Je to Dvořák vycizelovaný a tak vnitřně bohatý, že jednotlivé tóny působí dojmem lehounkých balónků poletujících s mírnou či větší energií kolem nás. Druhý disk uvádí nejprve Americkou suitu psanou ke konci pobytu skladatele v New Yorku. Známé a tolikrát slyšené dílo zní zcela svěže a natolik zpěvně, že máme pocit jeho nového uchopení dirigentem. Liverpoolští mu hrají obdivuhodně přesně, precizně čistě a s elánem, který opravdu není běžný. A což teprve Novosvětská , která celý komplet uzavírá! Smělost nástupů žesťů střídaná tklivými pasážemi dřev a lesem smyčců si podmaní určitě každého. Peškova tempa jsou natolik adekvátně propracovaná, že spolu s vytříbenou dynamikou zanechávají velkolepý dojem. Škoda, že vydavatel reedice nahrávky z roku 1987 se omezil pouze na dosti stručný popis vzniku jednotlivých Dvořákových skladeb a zcela pominul jakoukoli zmínku jak o dirigentovi, tak také o orchestru. Jejich interpretaci však tato více než dvacet let stará nahrávka přesto vzdává hold.
Body: 5 z 6
