Arthur Rubinstein si vážil Rachmaninova víc jako klavíristy než jako skladatele. V jeho hudbě postrádal „noblesu“, považoval jiza „přeslazenou“ a někdy až přehnaně „dráždivou“, i když jí neupíral, že dokáže být „vzrušující“. Rachmaninovovo pianistické umění obdivoval ovšem Rubinstein bez výhrad – cítil v něm umělecky spřízněnou duši a dokonce přiznával, že pokud Rachmaninov hraje své vlastní skladby, působí v jeho podání dojmem, jako by to byla nejlepší díla, která kdy byla pro klavír napsána. Rachmaninovův Druhý klavírní koncert zařadil Rubinsteindo svého repertoáru krátce po premiéře a skladba patřila k nejčastěji provozovaným koncertům jeho repertoáru. Mezi třemi Rubinsteinovými nahrávkami tohoto koncertu vyniká druhá z roku 1956, s chicagskou filharmonií řízenou Fritzem Reinerem. Rubinstein hraje tento nejoblíbenější Rachmaninovův klavírní koncert věcně a mužně, bez přehnaného sentimentu. Od prvních tónů ho staví tak pevně, že hudbu vnímáme téměř jako „hmotu“. S neomylným citem a pochopením pro konstrukci staví gradace, jejichž průběh je tak strhující, že ve vrcholech přestává posluchač dýchat. Velký podíl na onom dojmu „pevnosti a hmotnosti“ má Rubinsteinův skvělý smysl pro rytmus. Rachmaninovovu Rapsodii na Paganiniho téma považoval Rubinsteinza tak obtížnou ba dokonce „ďábelskou“, že se neodvážil provéstji za skladatelova života. Poprvé ji nahrál v roce 1947, druhou nahrávku – opět s chicagskou filharmonií a Fritzem Reinerem – pořídil v roce 1956. Rychlé přelévání nálad dává Rubinsteinovi možnost uplatnit jeho takřka neomezený výrazový rejstřík od dravých, skutečně „ďábelských“ poloh až k exotické vůni decentně osvětlené kavárny s nejlepší klientelou. Za zvláštní pozornost pak stojí u obou nahrávek téměř ideální propojení zvuku klavíruse zvukem orchestru. Nahrávku Rachmaninovových „high-lights“ uzavírá oblíbené Preludium cis moll, jež Rubinstein modeluje vypjatými dynamickými kontrasty a dává mu tvar žulového monolitu.
Vydavatel: BMG
Stopáž: 60:38
Nahráli: >Arthur Rubinstein – klavír*,**, Chicago Symphony Orchestra, dir. Fritz Reiner*
Body: 6 z 6 – tip Harmonie
