Ojedinělý Pärtův kompoziční princip nazvaný „tintinnabuli“ je uplatněn i v této skladbě. Skladatel vychází z latinského pašijového textu a hudební význam je textu podřízen. Nemalý důraz je kladen jak na jednotlivé hlasy (kvartet evangelistů doprovázený komorním kvartetem, sóla – bas Ježíše a tenor Piláta – doprovázené varhanami) spolu s dalšími postavami příběhu (sborem, davem), tak na průběh hudebního času oddělovaného krátkými pauzami ticha přesné stopáže. (Mimochodem, v nedávné době jsme měli možnost u příležitosti Maratonu Nové hudby 2003 tuto skladbu slyšet živě s vynikajícími sólisty, Estoncem Uku Jollerem – Ježíš a Polákem Robertem Pozarskim – Pilát, pod taktovkou Marko Ivanovice.)
Britský soubor Tonus Peregrinus vznikl před 14 lety v Oxfordu a jeho repertoár sahá od středověku až k nejsoudobějším autorům. Umělecký vedoucí souboru Antony Pitts nezapře poučenost v interpretaci staré hudby, která se mu v případě Pärtových Pašijí báječně hodí. Hlasy jednotlivých zpěváků znějí čistě, rovně a prostě, s respektem k závažnosti textu a hudební poetice. Obvzláště bych vyzdvihla téměř „pravoslavnou“ barvu basisty – Ježíše Roberta Macdonalda . Oproti tomu tenor Piláta – Marka Andersona zní na můj vkus až příliš sladce a pucciniovsky podmanivě. Naprostá hudební kázeň a svým způsobem emocionální oproštěnost od hudebního textu, která je pro interpretaci této skladby nezbytná, je na nahrávce uplatněna v pravé míře.
Ć
Vydavatel: Naxos / Classic
Stopáž: 61:50
Nahráli: Tonus Peregrinus: Robert Macdonald – bas, Mark Anderson – tenor, Joanna Forbes, Rebecca Hickey – soprán, Kathryn Oswald – alt, Alexander L'Estrange – kontratenor, Alexander Hickey, Benjamin Rayfield – tenor, Francis Brett, Nick Flower – bas,
Body: 4 z 6
