Velkorysá nabídka vydavatele zde umožňuje mladému houslistovi ukázat neobyčejně rozsáhlým způsobem jeho interpretační umění a současně konfrontuje závažná, převážně méně známá díla houslové literatury 20. století. Kontrapozice Bartóka a Janáčka ukazuje na jim společnou náklonnost k folklorní tradici (modality, podmanivá melodika), Kontrapozice Bartóka a Weilla na jim společnou rovinu expresivity Nové hudby. Mladý sólista suverénně obstál jak před rozsáhlým, plně znějícím orchestrálním aparátem (zejména v hutně instrumentovaném Janáčkovi), tak i před záludnostmi Bartókovy Sonáty (zejména dobře plasticky vystavěná Fuga, coby její 2. věta). Našeho posluchače nepochybně potěší patřičně zdůrazněný lyrismus Janáčkovy Houslové sonáty , patrný z projevu obou komorních partnerů.
Vydavatel: Virgin Classics / EMI Czech Republic
Stopáž: 63:21 + 55:11
Nahráli: Christian Tetzlaff – housle, dirigování, Leif Ove Andsnes – klavír, The London Philharmonic, Michael Gielen, Soloists of the Deutsche Kammerphilharmonie, The Philharmonia, Libor Pešek
Body: 3 z 6
