Bohuslav Martinů – Den dobročinnosti

Tomáš Bijok – tenor, Petr Matuszek – baryton, Irena Troupová – soprán aj., Plzeňská filharmonie, Pražský komorní sbor, sbormistr Lubomír Mátl, Milan Kaňák – dirigent. Produkce: Jana Černá, Jiří Štilec (ArcoDiva). Text: Č, A, N, F. Nahráno: listopad a prosinec 2009, Český rozhlas Plzeň. Vydáno: 2010. TT: 73:16. DDD. 1 CD ArcoDiva UP 0121-2 131.

Dílo Bohuslava Martinů zřejmě ještě dlouho nebude uzavřeno, neboť se stále odkudsi vynořují ztracené, zapomenuté nebo zatoulané rukopisy a verze, fragmenty a doplňky, mnohdy jsou to velká překvapení a po rekonstrukci jednoznačně životná díla (jako například první verze Řeckých pašijí). Tak se před deseti lety objevila partitura nedokončené opery Den dobročinnosti, která sice ztracena nebyla, jen ji ale do té doby jaksi nikdo nevzal na vědomí. Příběh téměř detektivní o jejím objevu, plánech na její uvedení a celou historii až ke vzniku nahrávky vypráví její dirigent Milan Kaňák a nehodlám zde svými slovy převyprávět, co on podrobně a poutavě zformuloval v bookletu. Opera Den dobročinnosti vznikala podle námětu Ilji Erenburga, libretistou byl Georges Ribemont-Dessaignes, spolupracovník Martinů při jeho surrealistické opeře Slzy nože a filmu-opeře Tři přání. Martinů na opeře pracoval roku 1930, téma – satira na charitativní podniky – bylo v době hospodářské krize aktuální. Nahrávka vychází v době, kdy by v lecčem mohla být aktuální znovu. Je to satira krutá, o mladém páru, který chce za každou cenu prokazovat dobro, ale jeho snahy narážejí na odmítavost, ústrky, vyhrožování, až dokonce tito dva idealisté skončí v policejní cele, a když se odtud dostanou, v jejich rodné vsi jim celou historii nikdo nevěří. Čili dobré úmysly narážejí na nepochopení. Libreto je (celé) k nahrávce přiloženo francouzsky, německy, anglicky i česky, o jeho kvalitě si může každý udělat obrázek sám. Osobně myslím, že pokud nakonec tuto operu Martinů odložil a věnoval se zhudebnění Špalíčku (kde měl nadto konkrétní šanci na uvedení, a ještě k tomu v Praze), udělal dobře – Špalíčku by bylo opravdu škoda, a syžet Dnu dobročinnosti je vystavěn hodně naivně. Hudba obsahuje známé martinůovské obraty a prostředky, které se už tehdy staly trvalou součástí skladatelova osobního stylu, od rytmických vzorců, harmonických spojů až po použitý instrumentář s klavírem v orchestru a podstatným podílem bicích. Sólisté, sbor i orchestr pod vedením Milana Kaňáka operu evidentně nazpívali (ve francouzštině) a nahráli s chutí. Mohou přijít i další jevištní realizace (světová premiéra byla 20. března 2003 v divadle v Českých Budějovicích v hudebním nastudování Milana Kaňáka, režii měl Josef Průdek; tato informace bohužel v bookletu schází), neboť scénicky zajímavého nabízí opera dost. Přestože není dokončena, a i kdyby ji Martinů dokončil, těžko by vznikla opera, která by se do řady se Špalíčkem, Hrami o Marii či Juliettou (abychom zůstali ve třicátých letech) mohla postavit, je dobře, že ji známe alespoň takovou, jaká je.

Body: 6 z 6 – tip Harmonie

Sdílet článek:

Aktuální číslo

Nejnovější