Nedožité osmdesáté narozeniny pozapomenutého ruského skladatele Borise Alexandroviče Čajkovského (1925-1996) se staly pohnutkou pro broadwayskou firmu Albany Records, aby ve vícedílné edici nahrávek dala vzpomenout na dílo tohoto autora. Archivní záznamy tří skladeb –Koncertu pro violoncello a orchestr (1964), Suity pro sólové violoncello (1960) a Klavírního tria (1953), zahajující celou sérii, současně připomínají i interpretační umění violoncellového virtuosa Valentina Feigina , v jehož případě je album zase symbolickou poctou k desetiletému výročí jeho úmrtí.
Boris Čajkovskij bývá dnes nazírán jako jeden z hlavních představitelů skladatelské generace, která v sovětské hudbě dvacátého století představuje logický vývojový článek mezi „formalistickými zavrženci“ – Mjaskovským, Prokofjevem či Šostakovičem – a avantgardou šedesátých let. Snad právě toto odsunutí tvorby Čajkovského (i jeho vrstevníků) na pozici „mezistupně“ je příčinou, proč zatím stojí poněkud na okraji širšího zájmu; soubornější vydání jeho děl by však mohlo poodhalit její osobitost a napomoci tak i vytvoření ucelenějšího obrazu vývoje sovětské hudby daného období.
Mnohé napoví už skladby na prvním CD. Čajkovskij, který byl v kompozici žákem Vissariona Šebalina, Nikolaje Mjaskovského a Dmitrije Šostakoviče, v nich samozřejmě nezapře vlivy svých pedagogů, zvláště pak posledního jmenovaného, na něhož úspěšně, to jest svébytně navazuje především v oblasti instrumentace, polyfonie a sarkastických allegrettových melodií (Koncert). Trio a Suita prozrazují i jeho důvtipné řešení formy (nápadité cykly suitového charakteru). Tomu všemu vévodí pro Čajkovského příznačný lyrismus a s ním korespondující i nepřeslechnutelné ozvuky romantismu. Nikoli na okraj budiž poznamenáno, že právě tato poloha je živnou půdou hlavního aktéra. Nahrávky pocházející z Feiginova archivu i přes nepříliš kvalitní zvukový záznam dokážou posluchačsky zaujmout, mimo jiné i tím, že dýchají dobovou autenticitou. Dost možná právě na ni vydavatel sází, což ovšem napoví až pokračování tohoto záslužného edičního záměru.
Vydavatel: Albany Records/distribuce Euromusica
Stopáž: 70:16
Nahráli: Valentin Feigin – violoncello, Igor Žukov – klavír, Grigorij Feigin – housle, Leningrad Orchestra of Early and Modern Music, Edward Serov
Body: 4 z 6
