Michael Achilles, Jürgen Brüggebors – flétna, Gaston Maugras – hoboj, anglický roh, Hervé le Floch, Peter Heidrich – housle, Emilia Baranowska, Jean-Marie Gamard – violoncello, Gesice Tiefuhr – klavír, Ruský balalajkový orchestr D. Liakova. Produkce: Cord Garben. Text: A, N, F. Nahráno: 1977. Vydáno: 2007. TT: 43:31. ADD. 1 CD Deutsche Grammophon 477 6539 (Universal Music).
Od roku 2006 přináší série Spotlight vydavatelství Deutsche Grammophon reedice gramofonových desek s pěveckými recitály 60. a 70. let 20. století. Aktuálním vydavatelským počinem je recitál bulharského basisty Borise Christova (1914 – 1993), který v roce 1977 nazpíval dvanáct ruských umělých i lidových písní. Christov proslul na západoevropských jevištích i v newyorské Metropolitní opeře především basovými rolemi z oper ruských klasiků a Giuseppe Verdiho. Jeho nejproslulejší úlohou je Boris Godunov ze stejnojmenné opery Modesta Musorgského. Z informací na obalu disku se bohužel nedozvíme, které písně jsou umělé a kdo je jejich autorem. Sami sestavovatelé původní nahrávky si však zřejmě nebyli v mnoha případech autorstvím jisti, jelikož mnoho umělých ruských písní z první poloviny 19. století zlidovělo a jméno autora se tím pádem nedochovalo. Ten kdo by čekal, že na disku najde notoricky známé a stále omílané ruské umělé nebo lidové písně, bude zklamán. Nosič obsahuje i pro znalce ruské hudební kultury spíše méně známé tituly, což disku v určitých kruzích jistě dodá na atraktivitě. Boris Christov se zde jeví jako typický reprezentant rusko-slovanské pěvecké školy první poloviny 20. století. Jeho technika byla již v době vzniku záznamu do značné míry anachronická; další předností nahrávky je tedy její dokumentační význam. Christov se velmi soustředí na dokonalou techniku, což se na mnoha místech děje na úkor výrazu. Nejvíce výrazových odstínů nacházíme v živější písni Nastasja , většina skladeb je však přednášena laxně bez většího zdůraznění významu zpívaného textu (v tomto ohledu vyzněla o něco lépe Christovova nahrávka ruských písní vydaná před deseti lety v bulharském Balkantonu). Zpěv Borise Christova doprovází komorní ansámbl občas doplněný o balalajkový orchestr. Jedna píseň zní pouze v doprovodu klavíru. Značnou devizou disku je také jeho technické zpracování – nabízí totiž po zvukové stránce skvěle ošetřenou digitální podobu této pozoruhodné třicet let staré nahrávky.
Body: 4 z 6
