Camilla Nylund – soprán, Tampere philharmonic orchestra, Hannu Lintu – dirigent . Nahráno: 2010. Vydáno: 2011. Text: N, A. TT: 73:21. DDD. 1 CD Ondine ODE 1168-2.
Hlas Camilly Nylund obsahuje cosi vzácného a je velmi dobře, že je tato atraktivní finská pěvkyně častým hostem nejprestižnějších operních domů po celé Evropě. Na pódiu je strhující, v každý svůj večer evidentně dává do nastudované role vše, co v sobě skrývá. Je toho mnoho, její výkon je vždy soustředěný, poctivý, plně oddaný libretu i skladateli, ve svých rolích působí přirozeně a profesionálně, mimo představení pak skromně a velice příjemně. Ona vzácnost jejího témbru byla velmi citlivým způsobem přenesena i na nový kompaktní disk společnosti Ondine. Zvukový obraz nahrávky a celkové sejmutí zvuku orchestru (velice dobrý Tampere Philharmonic Orchestra – dirigent Hannu Lintu ) a hlasu je provedeno špičkově (což se například nedá říci o novém CD Sondry Radvanovsky u firmy Delos) a zcela se vyrovnává kvalitám, které známe u firem Deutsche Grammophon, EMI či Decca.
Neobyčejně jemný a hebký hlas se ze scény z Arabelly dokáže neuvěřitelným způsobem proměnit v proud úderné energie v závěrečné scéně Salome . Zážitek ze ztvárnění Daphne se téměř blíží tomu, kterým mne vždy dokáže na nahrávkách očarovat legendární a nezaměnitelná Hilde Güden. Je výtečnou a technicky dokonalou Ariadnou . To se již od děl Richarda Strausse přesunuji k dílu Richarda Wagnera, kde si v Alžbětině modlitbě z opery Tannhäuser posluchač sahá do nejhlubších zákoutí své vlastní duše a v „Dich teure Halle “ je naplněn tou největší noblesou. Sen Elsy z Lohengrina je pak skutečným interpretačním snem.
Krom výše vyjmenovaných rolí, které Nylund zpívá v divadle, se na nahrávce objevuje i závěrečná scéna z Tristana a Isoldy a vyprávění Sieglindy z prvního jednání Valkýry . Jsou to role, které ještě umělkyní na divadelních jevištích ztvárněny nebyly, o to větším jsou však příslibem do budoucna. Není mnoho pěvkyň, které jsou vrcholnými představitelkami těchto rolí. Waltraud Meier nebude zpívat věčně a operní svět i vzhledem k blížícímu se velkému výročí Richarda Wagnera potřebuje rozšířit paletu hlasů, které svou extrémně náročnou roli ztvární s jiným než běžným výsledkem. Nechme se překvapit, Nylund by jí mohla být.
U Camilly Nylund lze doufat, že bude brzy následovat profilový disk další, písně Richarda Strausse za doprovodu klavíru by mohly být báječnou volbou. Zpívá však i jiný repertoár. Nedávno se představila jako Donna Anna ve Vídeňské státní opeře či Fiordiligi v Curychu a Drážďanech, v příštím roce by měla být Alžbětou v Donu Carlosovi v Amsterdamu, věnuje se intenzivně i oratoriu. Zajímavostí by mohl být pro čtenáře fakt, že se začátkem příštího roku v londýnské Covent Garden představí v celkem šesti večerech jako Rusalka a naváže tak na rok 2008, kdy tuto roli nastudovala na Salzburském festivalu.
Body: 6 z 6 – tip Harmonie
