Bohuslav Zahradník – klarinet, Zdeněk Tylšar – lesní roh, Jiří Válek – flétna, Radomír Pivoda – flétna, Pražský komorní orchestr, František Vajnar. Text: Č, A, N, F. Nahráno: 4/1987, Studio Rudolfinum, Praha a 7/1991, Studio Domovina, Praha. Vydáno: 2008 (reedice vydání z roku 1992). TT: 59:58. DDD. 1 CD Supraphon Music SU 3948-2.
Jméno Jana Václava Stamice jako jednoho ze zakladatelů takzvané mannheimské školy patří ke chloubám české raně klasicistní hudby, jeho synové Karel a Antonín, narození v Mannheimu, jsou již známi jako Carl a Anton Stamitzové. Oba šli ve stopách otcových a z Mannheimu se jako proslulí instrumentalisté a posléze i skladatelé stali žádanými umělci ve všech důležitých kulturních centrech Evropy. Supraphonská kompilace přináší nahrávky skladeb obou bratrů pořízené v letech 1987 a 1991. Nejen profesionálně precizní doprovod Pražského komorního orchestru pod vedením Františka Vajnara , ale především bezchybné a vpravdě nadčasové podání sólových partů staví tento projekt velmi vysoko. Klarinet Bohuslava Zahradníka je ideálním nástrojem pro hudbu poslední čtvrtiny 18. století a mistrovské dílo zní v jeho interpretaci v plné kráse. Klarinetista byl právem ceněným členem České filharmonie stejně jako sólistou s vynikající technikou a nádherným tónem. Škoda, že jeho slibná kariéra byla náhle ukončena tragickou nehodou právě v roce, kdy ještě stačil nahrát půvabný koncert Carla Stamitze. Další pozoruhodný sólista, hornista Zdeněk Tylšar , odstartoval svou kariéru výjimečně brzy a na českých i světových pódiích ji postupně tříbil k metám nejvyšším. Kromě významných sólových výkonů, v nichž se věnoval hudbě od 18. století po současnost, byl jakoby „samozřejmě“ velmi platným členem České filharmonie. Zdeňku Tylšarovi bylo bohužel dopřáno pouhých 61 let života, ale jeho umění nás mohlo ještě mnoho let těšit a obohacovat. Tklivý i rozverný zvuk lesního rohu, který tak mistrovsky svébytně ovládal, dostal v koncertu Carla Stamitze opravdu báječnou příležitost. Z díla Antona Stamitze je na nahrávce Koncert pro dvě flétny , pocházející z autorova francouzského období. Galantní styl skladby se kloní spíše typově ke koncertantní symfonii, oba sólové nástroje i orchestr mají pozice vyrovnané. Flétnisté Jiří Válek a Radomír Pivoda , rovněž členové České filharmonie, dávají pečlivě vyniknout brilanci sólových partů i milých duetů, které autor střídá s propracovanými orchestrálními vstupy. Procítěným, ale současně spontánním podáním orchestru i všech sólistů přináší celá kompilace prosluněnou náladu a radost ze hry umocněnou vynikající kvalitou vytříbené interpretace bez jediného kazu.
Body: 5 z 6
