Claudio Monteverdi – L‘Orfeo, Il ritorno d‘Ulisse in patria, L‘incoronazione di Poppea

Claudio Monteverdi

L0˜Orfeo

Philippe Huttenlocher – baryton, Dietlinde Turban – soprán, Trudeliese Schmidt – mezzosoprán, Roland Hermann – baryton, Glenys Linos – soprán, Werner Gröschel – bas, Hans Franzen – bas, Suzanne Calabro – soprán, Chor des Opernhauses Zürich, Das Monteverdi-Ensemble, Nikolaus Harnoncourt. Režie: Jean-Pierre Ponnelle. Text: A, N, F. Titulky: A, N, F, Š, I, čínsky. Nahráno: 28. 3. – 20. 4. 1978, Wien-Film, Vídeň, zvuk: 1. – 22. 12. 1977, Opernhaus Zürich. Vydáno: 2006. TT: 101:00. Obraz. formát: NTSC/Colour/4:3. Zvuk. formát: PCM Stereo/DTS 5.1. 1 DVD Deutsche Grammophon 0734163 (Universal Music).

Claudio Monteverdi

Il ritorno d0˜Ulisse in patria

Werner Hollweg – tenor, Trudeliese Schmidt – mezzosoprán, Francisco Araiza – tenor, Peter Keller – tenor, Janet Perry – soprán, Philippe Huttenlocher – baryton, Werner Gröschel – bas, Renate Lenhart – soprán, Das Monteverdi-Ensemble des Opernhauses Zürich, Nikolaus Harnoncourt. Režie: Jean-Pierre Ponnelle. Text: A, N, F. Titulky: A, N, F, Š, I, čínsky. Nahráno: 29. 10. – 26. 11. 1979, Wien-Film, Vídeň, zvuk: 1. – 15. 2. 1979, Opernhaus Zürich. Vydáno: 2006. TT: 116:12, 35:56. Obraz. formát: NTSC/Colour/4:3. Zvuk. formát: PCM Stereo/DTS 5.1. 2 DVD Deutsche Grammophon 0734285-6 (Universal Music).

Claudio Monteverdi

L0˜incoronazione di Poppea

Rachel Yakar – soprán, Eric Tappy – tenor, Trudeliese Schmidt – mezzosoprán, Paul Esswood – alt, Janet Perry – soprán, Matti Salminen – bas, Alexander Oliver – tenor, Maria Minetto – alt a další, Das Monteverdi-Ensemble des Opernhauses Zürich, Nikolaus Harnoncourt. Režie: Jean-Pierre Ponnelle. Text: A, N, F. Titulky: A, N, F, Š, I, čínsky. Nahráno: 2.?-?30. 1. 1979, Wien-Film, Vídeň, zvuk: Opernhaus Zürich, 15.-23. červen 1978. Vydáno: 2006. TT: 130:31, 31:08. Obraz. formát: NTSC/Colour/4:3. Zvuk. formát: PCM Stereo/DTS 5.1. 2 DVD Deutsche Grammophon 0734283-4 (Universal Music).

Cyklus Monteverdiho oper, který v polovině sedmdesátých let uvedla Curyšská opera, je dodnes považován za zlomový okamžik. Začal jím novodobý jevištní život barokního skladatele, ale také vzestup opery v Curychu, která takto na sebe výrazně upozornila v mezinárodním kontextu. Inscenace oper Orfeo , Návrat Odysseův do vlastiKorunovace Poppey , které byly v minulosti k dispozici na VHS, nyní poprvé vycházejí jako komplet na pěti DVD.

Práce, kterou společně vykonali dirigent Nikolaus Harnoncourt a režisér Jean-Pierre Ponnelle (a pochopitelně i kostýmní výtvarník Pet Halmen), měla ve své době zásadní význam. Samozřejmě že během třiceti let, které následovaly, bylo mnohé překonáno. Nadčasové rozhodně zůstává především Harnoncourtovo dramaticky vyhrocené hudební pojetí a jeho znovuobjevení světa historických nástrojů pro široké operní publikum.

Složitější to je s inscenačním přístupem, který je poplatný své době. To, co kdysi bylo převratné, dnes už může být přežilé. Snad hlavní námitkou ze současného pohledu je skutečnost, že ani jedna ze tří oper není skutečným záznamem živého představení. Všechny byly natočeny následně ve filmovém studiu ve Vídni a divadelní atmosféru pouze napodobují. Ponnellova estetika, která celý cyklus sjednocuje, už dnes také může připadat nadmíru opulentní, přezdobená, snad až úsměvně kýčovitá a ukotvená v popisné věrnosti baroku, herecké projevy v okázalých kostýmech a maskách působí poněkud pateticky a přepjatě. Nicméně v některých případech (zvláště u Korunovace Poppey) přece jen upoutají i dnes. V obsazení najdeme přední zpěváky své doby, ale také například mladého Franciska Araizu nebo Petera Straku.

Z modernějších inscenací rozhodně doporučuji pro srovnání Návrat Odysseův, který v Curychu Harnoncourt nastudoval znova roku 2002, tentokrát v režii Klause-Michaela Grübera a s jedinečnou dvojicí Vesselina Kasarova a Dietrich Henschel v rolích Penelopy a Odyssea (na DVD vydal Arthaus). Tuto v podstatě civilní, ale nesmírně lidskou a pravdivou inscenaci považuji za jednu z nejlepších, jaké kdy vznikly. Na DVD je rovněž k dispozici monteverdiovský cyklus, který v devadesátých letech uvedla opera v Amsterdamu v čisté, stylizované režii Pierra Audiho.

Nicméně i Ponnellovy šťavnaté jevištní obrazy si uchovávají svou hodnotu a celý box je třeba chápat jakožto vzácný dokument. Připomíná počin, který podstatnou měrou přispěl ke znovuobjevení hluboce lidského, vášnivého světa Monteverdiho oper pro další generace.

Body: 4 z 6

Sdílet článek:

Aktuální číslo

Nejnovější