Protagonistou nahrávky je Dennis James a jeho tři nástroje, to jest ve většině skladeb použitá skleněná harmonika, dále cristal Baschet, neboli takzvané skleněné varhany konstrukce bratří Baschetů, a konečně seraphim – skleněná harfa, využívající libovolnou kombinaci sklenic naplněných vodou a postavených na speciální rezonanční skříň. Spektrum nahraných skladeb zahrnuje sólové jednověté kompozice, Scarlattiho árii pro soprán a harmoniku a především řadu skladeb s různě obsazenými komorními ansámbly. K nejpůsobivějším skladbám patří Mozartovo Adagio C dur (KV 356) a zejména Adagio a Rondo (KV 617) pro skleněnou harmoniku a smyčcový kvartet. V poměrně tradičním duchu zkomponované skladby obou moderních autorů F. Schnaubelta a G. Eistera jako by nepříliš využívaly zvukový potenciál skleněných nástrojů. Tuto ambici naopak mají nepříliš zdařilá aranžmá irské ukolébavky a Faurého Pavany op. 50 . Interpretační výkony jsou obecně na vysoké úrovni, vynikající je samotný James a také Ensemble Stradivaria s Danielem Cuillerem a Véronique Dietschy (Hasse). Zásadní problém však spatřuji v samotné koncepci a dramaturgii nahrávky. Zvláštní a specifický zvuk skleněných nástrojů je totiž nutno používat jako nejvybranější koření, což ostatně věděl například Hasse, který ve své kantátě L'Armonica (na nahrávce je zastoupena bohužel pouze výběrem několika částí) dává zaznít harmonice pouze místy a s citem pro efekt. Poněkud přeplácaný titul s neskrývanými crossoverovými ambicemi tak spíše než ušlechtilý skleněný servis připomíná obchody se sklem z některých pražských ulic; podobně jako ony je plný lesklého, barevného a cenného sortimentu, příliš nás však neuspokojí a nepachtíme-li se právě za sklem, vůbec nás nenadchne.
Vydavatel: Sony Music Bonton
Stopáž: 70:29
Nahráli: Dennis James – skleněná harmonika, seraphim (skleněná harfa), cristal Baschet, Linda Ronstadt, Ruth Ann Swenson, Véronique Dietschy – soprán, Teri Koide – alt, Michael Horton – tenor, The Emerson String Quartett, Ensemble Stradivaria, Daniel Cuiller…
Body: 3 z 6
