Kombinace tří klavírních trií s Elegií pro totéž obsazení se pro zvukový disk velmi dobře hodí. Vedle sebe je tu postaveno Klavírní trio op. 15 Bedřicha Smetany, Klavírní trio op. 2 a již zmíněná Elegie op. 23 „Pod dojmem Zeyerova Vyšehradu“ od Josefa Suka a Klavírní trio Luboše Fišera. Guarneri Trio Prague si tedy zvolilo nesnadný repertoár, a to jak po stránce technické, tak i po stránce výrazové. Všechny kompozice jsou nabídnuty v perfektní řemeslné kvalitě, perlivost veškerých ozdob a z hlediska virtuozity náročných úseků si zaslouží jednoznačně obdiv. Dovolila bych si jen malou výtku náročného milovníka tónové říše, která se týká způsobu provedení. Místy na mne dopadá pocit, že Guarneri Trio sice jistě dokonale respektuje notový záznam, ale tam mnohdy také nestojí úplně všechno, co skladatel toužil svým dílem sdělit. Smetanovo Trio g moll odráží, jak známo, osudový okamžik ze skladatelova života a bezvadná jistota a věcnost hudebního projevu na této nahrávce toho o autorovi mnoho nesděluje. Sukovo Trio působí také poněkud stroze, i když důkaz o svém mimořádně citlivém smyslu pro jemné zvukové nuance během jeho věty zejména houslista Čeněk Pavlík a violoncellista Marek Jerie také podávají. Myslím, že by se interpreti neměli obávat vstoupit do světa těch nejsubtilnějších tónových sfér. Zbavení se obav, že se třeba všechno neozve úplně zřetelně, se určitě vyplatí a odměna bývá nesmírná. O tom nás ostatně Guarneri trio přesvědčuje v Sukově Elegii op. 23, kde se promění v umělce, kteří dokážou předat i programně laděné dílo v celé jeho zasněné nádheře. Výrazovou exaltovaností pak oplývá Fišerovo jednověté Klavírní trio, které interpreti hrají se zaníceností a porozuměním.
Těleso, které pořídilo tuto nahrávku, patří bezesporu k našim současným špičkám. Proto kritické postřehy, které jsou zde zmíněny, mají být – jako ostatně vždy – pouze podnětem k dalším kritickým soudům všech, kteří projeví o nahrávku zájem.
Vydavatel: Praga Digitals/Classic
Stopáž: 56:27
Body: 4 z 6
