Záznam koncertního vystoupení z roku 2018 je zajímavý již tím, že jde o světovou premiéru Donizettiho opery, což se v dnešní době zdá i vzhledem k významu této skladatelské osobnosti až neuvěřitelné. Vzrušení může umenšit veřejně známý fakt, že L’ange de Nisida, jež byla psána roku 1839 pro pařížský Théatre de la Renaissance, tehdy denní světlo nespatřila díky ekonomickým problémům divadla, ale hudebně i textově posloužila skladateli jako materiál k La favorite (1840). Operním fanouškům i muzikologům se naskýtá logická domněnka: „Jde skutečně o uvedení světové premiéry, či pouze strategický a ekonomicky jistě výhodný tah londýnské Royal Opera House?“ Po poslechu CD mohu konstatovat, že opera L’ange de Nisida nemá s uvedenou grand operou příliš společného, a to z několika důvodů. Anděl Nisidy (a propos ostrov sopečného původu Nisida se nachází nedaleko Neapole) inovativně odráží skladatelovo uvážené míšení lyriky s prvky buffo. Novátorská je kompozice rovněž v elegantní syntetické práci s výstavbovým materiálem. Od počátku má posluchač dojem, že jde o komedii, avšak zpěvohra postupně působivě vrcholí v dramatické dílo. Hudební jazyk tohoto „francouzského“ Donizettiho na sklonku života představuje skladatele zcela zralého, čemuž odpovídá i patřičný důraz na drama (v antickém principu). Vše podtrhují skladatelovy vysoké nároky na pěveckou techniku interpretů u každé z pěti úloh.
Nahrávka londýnské Královské opery předkládá materiál vybraný ze dvou koncertních představení. Jako každé live vystoupení, i toto má nedostatky přirozeně spojené s živou produkcí, ovšem jako celek si dvojalbum drží vysokou uměleckou úroveň. Až na drobné nepřesnosti v orchestru, nejčastěji spojené se změnami tempa, řídil Sir Mark Elder orchestr od taktovky přesvědčivě. Při analýze jednotlivých pěveckých výkonů považuji za nejsilnější stránku tohoto nastudování ukázkové souznění interpretů s hlasovými obory odpovídajícími typologii ústředních postav. Z nich pokládám za nutné vyzdvihnout především Joyce El-Khoury v roli hraběnky Sylvie de Linarès a Davida Jonghoona Kima, jenž zde ztvárnil zamilovaného mladíka Leoneho de Casaldi. Pozoruhodný a suverénní je taktéž výkon francouzského basbarytonisty Laurenta Naouriho v roli Dona Gaspara, byť při opakovaném poslechu technicky nejjistěji směrem k hlasovému oboru působí barytonista Vito Priante jako neapolský Král Ferdinand. Celou pětici uzavírá sympatický výkon basisty Evgenyje Stavinského, který v ROH postavu Mnicha ztvárňuje zároveň ve Verdiho Donu Carlosovi.
[spvideo]https://www.youtube.com/watch?v=LzxDvCg8mUc[/spvideo]
Toto CD může příznivcům bel canta posloužit jako příjemná pozvánka na zhlédnutí opery ve skladatelově rodném Bergamu. Zde se v loňském roce po rozsáhlé rekonstrukci tamního operního svatostánku dílo uvedlo (nikoliv pouze v koncertní verzi). Ostatním nezbývá než čekat na nalezení dalších z Donizettiho dosud ztracených operních partitur.
Joyce El-Khoury / soprán, David Jonghoon Kim / tenor, Laurent Nakuti / basbaryton, Vito Priante / baryton, Evgeny Stalinsky / bas, Sir Mark Doder / dirigent. Text: A, N, F. Nahráno: 2018. Vydáno: 2019. TT: 120:36. 2 CD Opera Rara 00582.
