Ensemble Martinů
Setkávání – Odcházení
(Mácha, Teml, Lukáš, Zámečník, Fischer, Riedelbauch, Kubička, Matys)
Miroslav Matějka – flétna, Radka Preislerová – housle, Bledar Zajmi – violoncello, Markéta Janáčková – klavír. Produkce: Triga. Text: Č, A. Nahráno: 30. 6. 2004 – 12. 6. 2006, Studio 1 ČRo v Praze. Vydáno: 2006. TT: 49:49, 51:47. DDD. 2 CD Triga Tri 0011-2132.
Ensemble Martinů je soubor, který ukazuje, že to s provozováním soudobé české hudby myslí vážně. Nebojí se ani drobných experimentů mírně vybočujících z hranic očekávatelných zážitků, což dokázal svým předchozím CD, na kterém uvádí kromě skladeb Astora Piazzolly i remixy z elektronické dílny Michala Ditricha (Hypnotix), Michala Rataje a DJ Wische. Nové dvojalbum je poněkud tradičnějšího rázu, i když uvádí skladby až na výjimky zcela nové. Výběr autorů představuje zdravé jádro současné české hudby, jehož představitelé s menšími či většími výkyvy rozvíjejí neoklasické dědictví. Jejich hudba se nestydí být krásná, což je pro některé kritiky i teoretiky na přelomu 20. a 21. století kupodivu stále problém. První disk nese název skladby Otmara Máchy Setkávání , druhý Jiřího Matyse Odcházení . Mezi nimi jsou roztroušeny kompozice autorů několika generací, od nejstarší zastoupené Quartettem con flauto Zdeňka Lukáše po nejmladšího Miroslava Kubičku (*?1951) a jeho Quartet in C . Výplň v tom nejlepším slova smyslu tvoří Hukvaldská serenáda a Quartetto Evžena Zámečníka (*?1939), Partita Jiřího Temla a Báj Václava Riedelbaucha. V omezeném prostoru této minirecenze samozřejmě není možné postihnout charakter jednotlivých skladeb. Můžeme se snad ve zkratce pokusit určit několik společných rysů, kterými se vyznačují kompozice této vybrané společnosti. Jsou jimi zjevný příklon a rozvíjení tradice české hudby, folklor nevyjímaje, smysl pro krásu, tíhnutí k tonalitě, případně modalitě, kontemplace a zastavení na jedné straně, nadhled, citace a jemná ironie na straně druhé. Nejde o to posluchače šokovat a překvapovat, ale zvolna uvést do světa vlastní imaginace. Některé posluchače možná překvapí expresivní polohy některých skladeb. Ensemble Martinů si počíná znamenitě, zejména stále neoposlouchaná kombinace houslí, flétny, violoncella a klavíru působí svěže a poskytuje autorům dostatek prostoru k hledání nových vztahů mezi nástroji v rámci kompozic. Hřejivá exprese výtvarné stránky bookletu v podání východočeského malíře Jaroslava Kříže vhodně koresponduje s obsahem a činí z dvojalba příjemný komplet, který potěší oko i ucho posluchače.
Body: 5 z 6
