Když jsem v roce 2018 slyšel (a viděl) nahrávku Nativitas – Vánoční písně staré Evropy, působila na mě rozporuplně, a to hlavně kvůli necitlivému „operismu“ Dagmar Peckové, na níž byl postaven marketing, a kolísavému výkonu sboru. Viděno prizmatem posluchačů, mýlil jsem se, neboť byla komerčně úspěšná. Na podzim vyšel druhý díl – Exaltatio – Christmas Carols. Stejná zpěvačka, stejný orchestr, stejný dirigent a aranžér. Opět tu máme výběr z vánočních písní Evropy (sympatická je volba jedné slovenské písně). Kromě toho několik vánočních a adventních písní z barokních kancionálů, z kancionálu z roku 1863 a je zde širší výběr z českých a moravských lidových vánočních písní a koled. Náladu desky uvozuje výrazný čtyřdílný autorský blok Jaroslava Krčka, jenž je i dramaturgem celého projektu.
Z lecčeho jsem byl příjemně překvapen. Zaprvé výborným výběrem písní, speciálně volbou kancionálu z roku 1863 (škoda, že jen dva půvabné kousky). Jaroslav Krček jej získal od bývalého starosty města Lomnice nad Popelkou pana V. Mastníka. Ačkoliv to byl běžný kostelní zpěvník, písně jsou hudebně kvalitní a pana Krčka inspirovaly ke kvalitnímu aranžmá. Bylo by zajímavé poznat další písně kancionálu. Jaroslav Krček byl jako skladatel, aranžér a vedoucí souboru jako vždy přesvědčivý. Jeho kompoziční rukopis (i cit pro instrumentaci, zvukové barvy a hlas) je tak specifický, že jej okamžitě poznáte stejně dobře jako hudbu Martinů či Janáčka. I když bych za sebe aspoň občas přivítal nějakou metamorfózu, je to jistota každého jeho projektu. Příjemným překvapením byl výkon mladičkého tenoristy Vincence Ignáce Novotného (1999), jenž studuje díky The Kellner Family Foundation na Universität für Musik und darstellende Kunst Wien. Jeho lyrický hlas je zdravý, má příjemnou barvu, je bez falešných pěveckých zlozvyků a jistě časem nabyde na objemu, osobitosti a větší výrazové přesvědčivosti. Nepochybně je to nadprůměrný český talent a spolupráce s Dagmar Peckovou byla pro něho předpokládám blahodárná.
V duetech se sice držel v pozadí, leč byl to libozvučný souzpěv. Ten však byl umožněn především ocenění hodnou disciplínou a sebekontrolou zpěvačky. Dagmar Pecková totiž zkrotila svůj operní hlas víc než na CD Nativitas, nechala svůj podmanivý hlas jen volně plynout a její komorní projev je zde okouzlující. Chápu, že titul je postaven na věhlasu Dagmar Peckové, nicméně rozsah vkladu tenoristy byl takový, že měl být uveden (třebas malým fontem) na coveru desky a jeho fotografie neměla v bookletu chybět. Takto to může na člověka dělat dojem, že když je někdo hodně mladý, tak se neprosadí ani díky 16 trackům a je pouhým nahrávačem pěvecké hvězdy. Součástí sleeve note jsou nejen texty písní, ale také inspirativní zamyšlení Tomáš Halíka nad významem slov modlitba a vyvýšení – exaltatio.
Dagmar Pecková – mezzosoprán, Vincenc Ignác Novotný – tenor, Jaroslav Krček – zpěv, dirigent, Musica Bohemica. Text: Č, A. Nahráno: studio Domovina, 4-5/2020. Vydáno: 2020. TT: 68:02. DDD. 1 CD Supraphon SU 4285-2.
