(Fauré: Apres un reve, Elgar: La Capricieuse, Salut d'amour, Massenet: Meditace z opery Thais, Rubinštejn: Romance, Rachmaninov: Vocalise, Paganini: Fantazie Mojžíš, Arzoumanov: Tři nostalgické valčíky, Ravel: Tzigane, Piece en forme de habanera, Strauss/Příhoda: Valčíky z opery Růžový kavalír, Korngold: Mnoho povyku pro nic)
František Novotný – housle, Serguei Milstein – klavír. Text: Č, A. Nahráno: 9/2005, 5/2007, studio Českého rozhlasu Brno. Vydáno: 2007. TT: 76:42. DDD. 1 CD Radioservis CR0393-2.
Z čista jasna se zrodil lahůdkový český houslový titul. Vkusný, inteligentně sestavený program, příjemný, decentní booklet a hlavně na naše poměry neobyčejně vysoká interpretační úroveň. Každý špičkový houslista chce mít aspoň jedno album drobniček; záměrně se vyhýbám označení přídavky, protože některé tituly jimi nejsou. František Novotný nepatří mezi absolutní světovou špičku, není hvězdou známých periodik, neokupuje ceny významných gramofonových soutěží. Nemá tak opojný tón jako Anne-Sophie Mutter, nemá možná tak brilantní techniku jako Hilary Hahn nebo Maxim Vengerov, není takový provokatér jako Gidon Kremer nebo Nigel Kennedy, má však kvality, které jej staví na roveň většině mezinárodní konkurence: neomylný cit pro styl, pro proporce skladby, poctivost v technice a v práci s každým detailem, noblesní, ušlechtilý projev, nepřestávající hledání nového, neokázalost, nepovrchnost. Z jeho hry jsem měl vždy pocit, že je v každém okamžiku „v harmonii“. Dramaturgie obsahuje tři zajímavé okamžiky. Program končí jím milovaným Korngoldem, kterého důsledně už léta jako správný Brňák propaguje. Tentokrát je to výběr z baletní hudby k Shakespearově hře Mnoho povyku pro nic . Arzoumanovovy valčíky se ocitly na desce asi kvůli pianistovi… Paganiniho variace hraje velmi dobře, ale tónově bohatého a technicky sugestivního podání Menuhina, Accarda či Gringoltse nedosahuje. Diskofil asi ihned zapne 11. track, aby mohl porovnávat. Ravelova Cikána hraje Novotný po svém a nelze mu v podstatě nic vytknout, až na to, že dokonalost mohla být okořeněna živočišností a výraznějším vzletem. Já osobně si raději poslechnu Mutterovou, Neveu nebo Vengerova.
I díky výborné režii (Petr Řezníček) se jedná o velmi příjemný titul, podle mě nejzajímavější houslové album české firmy druhé poloviny roku 2007.
Body: 5 z 6
