Malcolm Bilson – klavír. Produkce: Leo de Klerk (1, 2), Malcolm Bilson (1, 4, 6, 7), Gregory K. Squires (3), Anton Kwiatkowski (4, 5). Text: A, N, F, M. Nahráno: 12/1994, Oude Katholiek Kerk, Utrecht (1), 5/1995, Utrecht (2), 4-5/1996, Ithaca, New York (3), 5/1997, Glenn Gould Studio, CBC Toronto (4), 12/1997 a 5/1998 (5, 6), Recital Hall of North Carolina Musical School of Music, Canadian Broadcasting Building, Toronto (7). Vydáno: 2006. TT: 64:16, 58:59, 72:50, 68:01, 70:03, 71:56, 68:39. DDD. 7 CD Hungaroton Classic 41006 (distribuce Panther).
Malcolm Bilson , profesor hudby na Cornell University v Ithace, N. Y. (jako Frederick J. Whiton) a jeden z vůdčích představitelů hnutí za interpretaci na dobové nástroje, nabízí společně s maďarskou firmou Hungaroton nahrávky všech 18 klavírních sonát Franze Schuberta. Znalci okamžitě zbystří, protože u Schuberta vědí pouze o čtrnácti dokončených sonátách pro klavír, a budou se právem ptát, v jaké podobě jsou pořízeny nahrávky těch zbývajících. Než se pokusíme odpovědět na tuto otázku, je třeba ještě zmínit, že komplet obsahující celkem sedm disků, byl nahrán převážnou většinou na restaurované dobové nástroje víceméně ze Schubertovy éry (čtyři nástroje, mezi nimiž stojí i šesti- a půloktávové fortepiano z roku 1830, pocházejí z let 1814 – 1835), pouze jeden z nástrojů (šestioktávové fortepiano) představuje kopii vídeňského nástroje značky Nannette Streicher z roku 1814. Nástrojový materiál s příslušným laděním pochopitelně zvukový výsledek předkládaných nahrávek značně predestinuje, přesto bude posluchač možná příjemně překvapen, jak barevný a tvárný zvuk téměř 200 let stará fortepiana skýtají. Od dnešních nástrojů se samozřejmě liší v délce dozvuku jednotlivých tónů a v možnostech dynamické plasticity, avšak navzdory určité plochosti působí na ucho současného recipienta velmi přesvědčivě a určitě ne starodávně. Poskytují pianistovi možnost velmi senzitivního výrazu a přitom nedovolují, aby uhnul nesprávným směrem ke zvukové modernizaci a nepřirozenosti. Položme si otázku, zda nám Bilsonova kompletní nahrávka Schubertových sonát umožňuje nahlédnout více a lépe do historie a přibližuje-li nám Schubertovu hudbu v takové podobě, jak ji mohli slyšet jeho současníci? Tím totiž tak trochu přecházíme i k okolnosti dohotovených sonátových opusů. Malcolm Bilson v několika případech dokončil neúplné věty z klavírních sonát (C dur D. 840 , fis moll D. 571 a C dur D. 279 ) a předložil je ve své osobní interpretaci. Dále sestavil z některých solitérních větných kusů sonátové cykly, což sice není novátorský počin, ale i tak se jedná o poměrně odvážný krok. Bilson ovšem nepřipravil nové edice, pouze předložil ve zvukové podobě svá řešení několika nedokončených Schubertových děl. Proto je též nesmírně cenný a důležitý i přiložený booklet, který obsahuje (vyjma dvou CD: 5 – Sarah Katherine Day a 7 – Thomas Irvine) průvodní text vesměs od samotného interpreta, profesora Bilsona, který popisuje svou práci se Schubertovými prameny a vysvětluje důvody, proč se rozhodl pro předkládaný způsob řešení. Bilsonovu kompletní nahrávku Schubertových klavírních sonát lze tedy bez rozpaků velmi pochválit – jistě se již zařadila mezi „top“ ve sbírkách Schubertových příznivců. Snad bychom si dovolili zmínit jenom dvě drobnosti, které by bylo možné pro příště vylepšit: za prvé, praktičtější než zalepené měkké papírové obálky na jednotlivá CD jsou pevné obaly bez lepení a za druhé, booklet obsahující texty v pořadí anglického, francouzského, německého a maďarského jazyka by bylo vhodné vybavit též názvy děl nejprve v anglickém a pak teprve v maďarském jazyce. Ale to vše zmiňujeme pouze proto, aby příští vydání mohlo být ještě dokonalejší.
Body: 5 z 6
