Alice Sara Ott – klavír. Produkce: Rainer Maillard. Text: A, N, F. Nahráno v Teldex Studiu v Berlíně 8/2009. Vydáno: 2009. TT: 57:00. DDD. 1 CD Deutsche Grammophon 477 8095 (Universal music).
Jsou skladby, které si jednotlivě ráda poslechnu jako přídavek, nebo si je vychutnám v podání některého z kavárenských či barových pianistů, dnes již bohužel vymírajícího métier. Chopinovy valčíky jsou právě takový případ, čímž nikterak nezpochybňuji hodnotu těchto poetických miniatur! Jejich komplet má příhodných zhruba šedesát minut, což je ideální stopáž pro CD. Chopinovský rok možná vydá další podobné plody, ale zatím nejnovější kompletní nahrávkou valčíků je deska německo-japonské, teprve dvaadvacetileté pianistky Alice Sary Ott .
Ottová je zajímavá interpretka. Nepředvídatelná. Náhle zněžní tam, kde by člověk očekával pořádný taneční nápřah, se specifickým valčíkovým rytmem zachází velmi volně. Její technická zběhlost je neoddiskutovatelná – to dokázala už na předchozích CD s Lisztovými etudami. U Chopinových valčíků však nikomu není „velká“ technika nic platná – záleží tu na kvalitě tónu, barvě, pasážích, transparentnosti hlasů, ale hlavně na atmosféře. To vše u Ottové najdeme. Neokázalý až zdrženlivý projev mladé sólistky je osvěžující: zvlášť v natolik zprofanovaných kusech, jakým je tzv. Minutový valčík (op. 64 č. 1). Zdá se, že v této generaci roste vedle Rafała Blechazce další umělec s jasným názorem. Nicméně doporučuji dávkovat valčíky postupně, aby nedošlo k předávkování třídobým metrem, a vychutnat si detaily.
Body: 5 z 6
