Pozoruhodně zdrženlivé – v tempech i výrazu – je jeho pojetí Franckových Symfonických variací , v nichž jej doprovází jeho syn coby dirigent. Variace jsou u Cziffry řadou barevných fresek, paletou zvukových odstínů. Záznam má i lidský rozměr: souznění otce a syna na pódiu (často spolu v 60. letech koncertovali) bylo tragicky přerušeno smrtí Györgye mladšího v roce 1981.
Pro českého posluchače je svátkem slyšet francouzská koncertní křídla Gaveau, jež má v Lisztově Uherské rapsodii Des dur zvuk podobný cimbálu, a Pleyel, který odpovídá době Césara Francka. Remasterovaný záznam z šedesátých let je díky dnešní technice poslouchatelný – i když si jej zájemce pořídí spíše jako historický dokument nežli pro čirou radost z poslechu. To platí zejména o kvalitativně slabším „bonusu“ v podání Beno Moiseiwitsche , jakkoli je jeho bravura v nesmírně náročné transkripci Předehry k opeře Tannhäuser nezpochybnitelná.
Vydavatel: EMI
Body: 4 z 6
