Rolando Villazón – tenor, Orquesta de la Comunidad de Madrid, Plácido Domingo. Produkce: Alain Lanceron. Text: A, F, N, Š. Nahráno: 7/2006, Teatro Albeniz, Madrid. Vydáno: 2007. TT: 57:06. DDD. 1 CD Virgin Classics 3654742 8 (EMI).
Upřímně – nejsem ctitel ani zarzuel, ani canzonett. Když jsem je slýchával od Tří tenorů nebo na koncertech zářících či již pohasínajících hvězd, tak jsem je buďto překousl kvůli kráse hlasu nebo se kousal nudou, když to byl zápas s tónem. Nedokázal jsem se převtělit do slyšení Španěla, Itala či Jihoameričana, kteří se dmou pýchou a jejich manželky omdlévají touhou, jako by v tu chvíli byl na koncertním pódiu toreador. Ale0¦ Deska Rolanda Villazóna, který se pokorně nechává inspirovat Plácidem Domingem v roli dirigenta, je však, přiznávám, strhující. Kolik barev, kolik emocí dokáže hlasem vyjádřit, jak se dokáže pomazlit s každou frází! Cédéčko tohoto typu na této úrovni jsem asi ještě neslyšel. Rolando Vilazzón sice (zatím) není tenorem úrovně Dominga či Pavarottiho, ale má pro dnešní dobu něco velmi ceněného – na základě nepochybně výjimečných hlasových kvalit strhující kouzlo komunikace. Jeho vyzařování charisma, jeho schopnost navazovat kontakt se svými posluchači je cítit i ze zdánlivě neosobního digitálního nosiče. Hudba zakletá do nul a jedniček díky němu rozkvétá do opojné krásy. Kromě zážitku estetického skýtá deska i zážitek poznávací. Najdete tu řadu zarzuel, které jste určitě ještě neslyšeli a stojí za to je poznat.
Body: 5 z 6