Zde ale byť jen přibližná analogie s našimi poměry končí. Hudební nastudování Jamese Levinea snese nejpřísnější měřítka. Podtrhuje Verdiho dramatismus, až mráz běhá po zádech, a dech se tají při jímavém nočním milostném vyznání. Pro syté modelování hudebního výrazu měl v té době ideální představitele: Plácido Domingo byl na vrcholu svého mistrovství a roli Otella zpíval už více než dvacet let. Vedle mocných poryvů jeho grobiánské výbušnosti působí Desdemona Renée Fleming křehce a něžně v liniích širokodechých oblouků kantilény. Obsazení role Jaga basbarytonistou Jamesem Morrisem s tmavším hlasovým zabarvením je méně obvyklé, ale moc Jagovy úlisnosti a ďábelskosti tím neutrpěla, ba ještě zřetelněji vynikala i díky kontrastu, když vedle mohutné Domingovy postavy svým subtilním zjevem Otella trýzněného žárlivostí ovládne. A protože i další role jsou obsazeny velmi kvalitně a obrovský sbor podává skvělý výkon, konzervuje záznam profesionálně dokonalé provedení, které skýtá tradiční přístup. Naštěstí není jediný.
Vydavatel: Deutsche Grammophon / Universal Music
Stopáž: 142
Nahráli: Plácido Domingo, Renée Fleming, James Morris, Metropolitan Opera Orchestra and Chorus, James Levine, Elijah Moshinsky
Body: 4 z 6
