Diplipito pro sólo violoncello, kontratenor a orchestr z roku 1997 zpracovává frázi básníka Josipa Brodského. Slova němá, mnohovýznamová a záhadná, přednášená kontratenorovým témbrem jakoby z jiného světa. Půlhodinové skladbě vládne pokoj a klid, nehybnost, krátce přerušená úseky fortissima, nikterak však nevybočujícími z celkové „náměsíčné“ nálady skladby. Generální pauzy jsou jedním z dominantních prvků kompozice a jistě ne náhodou se jejich frekvence směrem k závěru díla zvyšují a prodlužují až k samému perdendosi nástrojů. Význam názvu kompozice zůstává posluchači utajen.
Následující, o rok starší, Valse Boston pro klavír a smyčce je věnován jak skladatelově manželce „se kterou nikdy netančil“, tak dirigentu a pianistovi Dennisovi Russellu Daviesovi . Valčíková forma je ošidná svým 3/4 rytmem, svádějícím k laciné taneční lehkosti, nebo naopak k falešné melancholii. Kancheliho Valse Boston není ani jedno, ani druhé. Skladatelův nápadný sklon k nostalgii, statičnosti, cyklice a váhavosti je přítomen i zde. Oproti předešlému Diplipitu tu najdeme více dynamických a barevných kontrastů uplatněných v dialogu sólového klavíru a smyčců. 3/4 takt je díky pomalému tempu velmi nenápadně jakoby na pozadí přítomen.
Kancheliho generace skladatelů bývalého Sovětského Svazu (Sofie Gubajdulina nebo Arvo Pärt) hovořila v době komunismu symbolickým hudebním jazykem. Interval, určitý zvuk nebo rytmus byl symbolem, na který posluchač reagoval a který identifikoval. Hudba byla mostem ke sdělení myšlenky nebo filozofického konceptu spíše než sama sebou. Právě tato skutečnost dělá jejich hudbu tak silnou a odlišnou.
V závěru recenze chci poděkovat všem zúčastněným interpretům, kteří dílo zahráli s chutí a bravurně (zejména éterický projev amerického kontratenoristy Dereka Lee Ragina v první skladbě). Nebylo by špatné, kdyby podobná hudba zazněla v takovém provedení i v českých koncertních sálech.
Vydavatel: 2HP Production
Stopáž: 57:07
Nahráli: Thomas Demenga – violoncello, Derek Lee Ragin – kontratenor, Stuttgarter Kammerorchester, Dennis Russell Davies – dirigent, klavír
Body: 5 z 6
