Na přelomu tisíciletí došlo k překotnému vývoji muzikantské osobnosti pianisty Jasona Morana , a nejen ten určitě pomohl ukončit Osbyho čekání na správný okamžik, kdy projekt spatří světlo světa. Právě třeba ve srovnání s Moranovým vysoce oceňovaným albem Black Stars se inovativnost alba Inner Circle poněkud relativizuje. Ani tento fakt však nic nemění na tom, že Osby ve své tvorbě došel hodně daleko a jistě neřekl poslední slovo.
Hranatá a záměrně nesourodá témata, podivná ostináta a rytmy, mimotonální improvizace, inspirace velikány jazzové historie, Theloniem Monkem a Charlesem Mingusem, to jsou hlavní atributy Osbyho nahrávky. Sedm z devíti kompozic pochází z dílny samotného leadera a jednoznačně dokumentují jeho muzikantskou originalitu i respekt k žánrové historii.
Stride Logic s trochou nadsázky ukazuje, jak by asi skládal Monk, kdyby žil na prahu 21. století. Navíc ani o Moranově hře (nejen v tomto opusu) se nedá mluvit jako o konvenční. Equalatogram , další Osbyho perla, představuje prudce se zalamující melodické linie na polyrytmickém podkladu, jenž se v průběhu skladby vyvine v rytmickou změť s Moranovým freejazzovým sólem. Hned následující All Neon Like , jedné ze dvou převzatých skladeb, a to z pera Björk, je naopak melodicky i rytmicky nejméně divoké téma. Druhá převzatá věc je známá Self Portrait in Three Colors od Charlese Minguse, jež album poměrně klidně uzavírá.
Při poslechu nahrávky probleskávají melodie jakoby už dříve slyšené v podání Stevea Colemana, v tématu Sons of the Confidental snad vibrafonista Stefon Harris dokonce cituje melodickou linku z alba Extensions Davea Hollanda, se zmiňovaným Colemanem, Kevinem Eubanksem a Smitty Smithem.
Rytmický tandem Mateen – Harland má kromě rytmického nadhledu především nekompromisní sound, celkové temnosti alba naprosto vyhovující. Zvuk Mateenovy basy silně připomíná podobně hutný sound Reubena Rogerse z kapel Joshuy Redmana a Nicholase Paytona, Harland bicí soupravu ždíme podobně nekompromisně.
Greg Osby dává nadále najevo, že umělecké kompromisy nejsou tím, co by ho zajímalo. Výsledkem jeho snažení je pak řada vynikajících desek, na jejichž konci momentálně stojí Inner Circle .
Vydavatel: Blue Note
Nahráli: Osby – altsaxofon, Jason Moran – piáno, Stefon Harris – vibrafon, Taurus Mateen – kontrabas, Eric Harland – bicí
Body: 5 z 6
