Manager projektu: David Butchart. Text: A, N, F. Nahráno: 1966 – 2004. Vydáno: kompilace 2010. ADD, DDD. 18 CD Deutsche Grammophon 477 8825 (Universal Music).
Jak vidno, veškerá hudba, kterou Gustav Mahler napsal, se vejde na 18 kompaktních disků. Pro Deutsche Grammophon je to už 90 let téměř erbovní skladatel a má ve svém archivu nejvíce nahrávek jeho symfonií. Vytvořit k jeho jubileu kompilaci tedy bylo lehké a zároveň i těžké, protože možných řešení je dlouhá řada. Volba nahrávek může jednoho uspokojit, druhý bude mít jiný názor. Už nad seznamem interpretů se však tají dech, natož pak při poslechu. Určitě budete mít co dělat po celý mahlerovský rok. Jednotlivé nahrávky byly většinou v HARMONII v minulosti recenzovány, některé jsou zmíněny v článku Bohuslava Vítka na stranách 21 – 24. Tak tedy telegraficky. CD 1: První symfonii nahrál v roce 1967 Rafael Kubelík a jeho Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu a je to jedna z nejzajímavějších nahrávek této skladby; Blumine – Bostonský symfonický orchestr a Seiji Ozawa . CD 2: Druhou symfonii zde najdete v podání Vídeňské filharmonie ; Zubin Mehta pozval ke spolupráci před 35 lety skvělé zpěvačky – Ileanu Cotrubas a Christu Ludwig . CD 3 a 4: Třetí symfonie – sedmatřicetiletý Bernard Haitink , Concertgebouw Orchestra , altistka Maureen Forrester. CD 5: Nejlepší mahlerovskou nahrávku vytvořil Pierre Boulez dle mého mínění v roce 1996 – Čtvrtá symfonie (The Cleveland Orchestra , Juliane Banse – soprán), Totenfeier . CD 6: Pátá symfonie , jeden ze dvou vrcholů kompletu – Leonard Bernstein a Vídeňská filharmonie (live nahrávka z Frankfurtu z roku 1987). CD 7: Šestá symfonie – Claudio Abbado a Berlínská filharmonie (opět live nahrávka, Berlín 2004). CD 8 a 9: Giuseppe Sinopoli , Philharmonia Orchestra , 1992 – ve hvězdné sestavě relativně slabý článek kompletu. CD 10: Osmá symfonie , „Symfonie tisíců“ – Georg Solti, Chicago Symphony Orchestra , Wiener Singverein , Wiener Staatsopernchor , Wiener Sängerknaben , Harper , Popp , Auger , Minton , Watts , Kollo , Shirley-Quirk , Talvela (natočeno ve dvou dnech roku 1971!); monumentalita Soltiho pojetí je i po téměř 40 letech hodná úcty. CD 11 a 12: z mahlerovských projektů Herberta von Karajana byla vybrána Devátá symfonie , což je dobrá volba, když připustíme, že na takovémto prestižním titulu nemůže chybět ikona DG (Berlínská filharmonie , live 1982). CD 13: Symfonie č. 10 (verze Derycka Cooka) – Riccardo Chailly , Radio-Symphonie-Orchester Berlin (slavné berlínské studio Jesus-Christus-Kirche, 1986). CD 14: Das Lied von der Erde – Brigitte Fassbaender (alt), Francisco Araiza (tenor), Berlínská filharmonie , Carlo Maria Giulini ; překvapivá volba (1984). CD 15: písňový cyklus Des Knaben Wunderhorn – Anne Sofie von Otter , Thomas Quasthoff , Berlínská filharmonie , Claudio Abbado ; druhý vrchol kompletu (1998). CD 17: Das Klagende Lied – Riccardo Chailly , Radio-Symphonie-Orchester Berlin , Dunn , Fassbaender , Hollweg , Schmidt , Baur , Chor des Städtischen Musikvereins Düsseldorf (1989). CD 18: Lieder und Gesänge aus der Jugendzeit – Giuseppe Sinopoli, Philharmonia Orchestra , Bernd Weikl (písně 1, 6, 10, 11, 13, 14), Anne Sofie von Otter , Ralf Gothoni (2, 4, 5, 7, 8), Thomas Hampson , Philharmonia Orchestra , Luciano Berio (3, 12), Thomas Hampson , David Lutz (9, 15 – 17) – 1985, 1987 a 1992; Klavírní kvartetní věta – Oleg Maisenberg , Gidon Kremer , Veronika Hagen , Clemens Hagen (1994) – kompozičně poněkud problematické, skvělá interpretace; Carl Maria von Weber: Die drei Pintos – Entracte (zkompletování a orchestrace G. Mahler) – Michail Pletnev , Ruský národní orchestr (1996).
Letos si kvůli výročí narození poněkud Mahlera přivlastňujeme, ale interpretačně nám ujel vlak. Této kompilaci může konkurovat jen více než třicet let starý komplet Václava Neumanna s Českou filharmonií, což je smutné konstatování.
Body: 5 z 6
