Los Angeles Philharmonic, Gustavo Dudamel – dirigent. Režie: Brian Large. Text: A, N, F, Š. Nahráno: live, 8. 10. 2009, Walt Disney Concert Hall, Los Angeles. Vydáno: 2009. TT: 114:00. Obraz. formát: NTSC/Colour/16:9, PAL compatible. Zvuk. formát: PCM Stereo, DTS 5.1. 1 DVD Deutsche Grammophon 073 4531 (Universal Music).
Inaugurační koncert mladé hvězdy na dirigentském nebi, mladého Venezuelana Gustavo Dudamela , je úchvatnou ukázkou nastupující špičkové interpretační generace. Strmý vzestup jeho kariéry započal již v 15 letech, kdy zahájil studium dirigování. V 17 letech poprvé nastudoval Mahlerovu 1. symfonii, v 18 se ujal vedení Simón Bolívar Youth Orchestra, který založil zcela ojedinělým způsobem Dudamelův profesor J. A. Abreu z talentovaných venezuelských dětí nejnižších sociálních vrstev. G. Dudamel s tímto tělesem brzy provedl a nahrál Beethovenovy a Mahlerovy symfonie a procestoval Evropu i Jižní Ameriku. Předcházely tomu samozřejmě i vítězství na dirigentských soutěžích a vynikající výkony na prestižních festivalech. V roce 2005 vystoupil poprvé s Los Angeles Philharmonic , za dva roky získal místo hudebního ředitele tohoto tělesa a od října 2009 zde nastoupil na post šéfdirigenta po E.-P. Salonenovi. Úžasný tvůrčí potenciál, radost z hudby a možnost předávat její krásu všem, to je hlavní „poselství“, s nímž tento mladý umělec fascinuje širokou veřejnost včetně nejvyšších odborných kruhů. Dudamelovo krédo, že klasická hudba není určena jen vyvoleným, se v jeho uměleckém výkonu zcela naplňuje. Stačí pozorně sledovat na koncertě výraz jeho tváře, rukou, celého těla a vycítíte plné odevzdání hudbě s myšlenkou zprostředkovat ji do nejmenšího detailu posluchači. U Dudamela doslova platí, že kdo chce zapalovat, musí hořet. Na zahajovacím koncertě ve Walt Disney Concert Hall uvedl ve světové premiéře skladbu amerického autora J. Adamse City Noir , s tématem jazzové atmosféry Los Angeles 40. a 50. let, kterou skladatel tomuto orchestru přímo dedikoval. Spojení soudobé skladby s Mahlerovou První symfonií „Titánskou“ na tomto koncertu nevyznívá nijak nesourodě, pojetí skladby reviduje obdivuhodným způsobem dávno zažité představy o Mahlerově kontrastnosti v hudebním vyjádření. Dudamel uchopil 1. symfonii zcela v duchu Mahlerova mládí, jako 28letý dirigent prezentoval dílo 28letého autora. U Dudamela je důležité skutečně vše, počínaje jeho úvahami o hudbě a přístupu k ní, péčí o orchestrální hráče i posluchače a v neposlední řadě i tahy jeho ruky, respektive jednotlivých prstů levé ruky. Jeho hudba je prostě vždy hudba s velkým H.
Body: 6 z 6 – tip Harmonie
