Tokyo Metropolitan Symphony Orchestra, Jakub Hrůša. Text: J, A. Nahráno: Bunka Kikan, Tokyo, 2012. Vydáno: 2013. TT: 55:38. SACD. Octavia Records OVCL-00504.
Přicházet na světový trh s nabídkou další nahrávky Berliozovy Fantastické symfonie a podobných populárních trumfů koncertních pódií přináší spíše problém než kýžený výsledek. Tzv. osvědčený titul se může stát pro vydavatele noční můrou. Dnešní nabídka v podobě desítek nahrávek, obzvláště pak v situaci, kdy na trh se valí ve velmi příjemných cenách bezpočet reedicí špičkových provedení z minulosti, musí zkušeného vydavatele nutit k úvaze o smyslu takovéto produkce. V případě jedné z nejnovějších nahrávek tohoto mimořádně zdařilého a – díky působivé invenci a jiskřivé instrumentaci – nestárnoucího díla může konzervativní posluchač zvažovat, zda volba orchestru a mladého českého dirigenta je dostatečně silný impuls k nákupu. Ani „nahlédnutí“ do takovéto nahrávky prostřednictvím nabízené ukázky na internetu není dostatečným pomocníkem. Krátký, mnohdy nic nevypovídající úsek může pouze naznačit zvukové prostředí a charakter nahrávky, a vůbec ne uměleckou koncepci, jejíž pochopení předpokládá poslech celé skladby. Tato povrchnost může částečně poškodit, v každém případě pak nedocenit nahrávku. Japonská firma Octavia Records je u nás poměrně známá, byť se s ní na trhu setkáváme bohužel stále spíše sporadicky. Pro tento label natáčí už dvě desetiletí Česká filharmonie, ale na jeho etiketách se objevují i další čeští umělci a ansámbly. Jakub Hrůša působí v současnosti jako hlavní hostující dirigent Tokyo Metropolitan Symphony Orchestra a není tedy divu, že Tomoyoshi Ezaki pozval toto těleso s mladým českým dirigentem ke studiovému natáčení.
Hrůšova Fantastická symfonie má nádherně zasněný začátek odpovídající názvu 1. věty (Sny. Vášně ). Už od počátku nás jistě zaujme celková zvuková ušlechtilost a naprostá dotaženost snad ve všech sférách. Orchestr má velmi dobrou zvukovou kulturu, homogenně znějící nástrojové skupiny, skvělé instrumentalisty. V počátečních taktech, ba větách ale cítíme, že je vše někdy na úkor jiskřivosti! Jako když vidíme vzorně upravený nádherný trávník bez sebemenší pihy na kráse. Až nás někdy ta absence toužených „nedokonalostí“ zamrzí, neboť nám přece jenom chybí určitá přirozenost, uvolnění – určitá obrana přírody proti totální kultivaci! To je rys, který se vyskytuje i u nejlepších světových těles. Jiný dojem však získáme po poslechu díla celého! Jakub Hrůša má totiž obdivuhodně promyšlenou koncepci, jež předkládá důvěrně známou a tisíckrát obehrávanou partituru s tendencí postupného stupňování hudební výpovědi. Z toho důvodu první věta ve svém vrcholu neburácí, jak zpravidla očekáváme. Jde o gradaci mírnější, byť přesvědčivou. Valčík 2. věty má noblesu a působivě na sebe upozorňující detaily. Pomalá věta působí při některých provedeních svou zasněností až nekonečně. Jakubu Hrůšovi se však skvěle podařilo vystavět tuto déle než čtvrthodinu trvající pasáž bez romantické zatěžkanosti, svěže a hybně, aniž by ztrácela svou líbeznost a meditativnost. Pochod k popravišti většinou orchestry dávají jako velký kontrast s efektním zakončením. Následující finální věta je pak zvukově těžko překonává a nevyznívá jako vrchol. Při poslechu Pochodu v Hrůšově Fantastické by tento dojem mohl vzniknout také. Je velmi efektní a zvukově exponovaný. Jenomže japonský orchestr nás ve Finále přesvědčí, že ještě zdaleka nevyčerpal své rezervy a zvukové trumfy. Sabat proběhne v celé své zuřivosti a završí celé dílo tak, jak máme možnost slýchat málokdy! Je pravdou, že své zde vykonal i zvukový záznam na disku (SACD). Každý prvek je zde ošetřen do sebemenších detailů, fortissimo a nasazení perfektně homogenních nástrojových skupin (žestě, bicí!) doslova berou dech. A tak posluchače po skončení díla a obrovských ovací publika možná znovu napadne dotaz, zda má smysl neustále znovu a znovu natáčet osvědčená a populární díla. Pokud jsou takto ošetřena – tedy koncepčně perfektně připravena a beze zbytku interpretována – pak jistě ano. Skvělá vizitka pro českého dirigenta!
Body: 6 z 6 – tip Harmonie
