Josef Antonín Štěpán (1726 Kopidlno – 1797 Vídeň) patřil ve své době k nejvýznamnějším vídeňským hudebníkům českého původu. Proslul nejen jako výtečný cembalista, resp. klavírista, ale především jako skladatel. Z jeho tvorby se největší pozornosti těšily kompozice věnované cembalu a klavíru, především pak koncerty pro tyto nástroje. V tomto oboru je Štěpán dokonce považován za jednoho z nejpozoruhodnějších předchůdců Mozartových. Přestože se Štěpánovi dostalo za jeho života také vysokého společenského uznání (těšil se mj. i přízni císařského dvora), zemřel téměř zapomenut a s jeho hudbou se dnes v běžném koncertním provozu prakticky nesetkáme.
Na tomto disku máme vzácnou příležitost poznat ve „world premiere recording“ čtyři Štěpánovy cembalové koncerty: D dur Š 121a, C dur Š 101, G dur Š 109 a D dur Š 116. Ve všech je cembalo doprovázeno malým, povětšinou pětičlenným souborem smyčcových nástrojů, přičemž v prvním a posledním koncertu se ke smyčcům připojují ještě dvě horny. Interpreti Štěpánových koncertů – cembalistka Edita Keglerová a Hipocondria ensemble s uměleckým vedoucím Janem Hádkem – zúročili v této nahrávce své bohaté zkušenosti s historicky poučenou interpretací hudby z období raného klasicismu.
Při poslechu si sice chvíli musíme zvykat na to, že zvuk cembala je nepoměrně subtilnější než zvuk doprovázejících nástrojů a že přirozené lesní rohy (na něž hrají Jana Švadlenková a Hana Šuková) znějí poněkud rustikálněji než dnešní ventilové horny – ale stačí jen pár minut, abychom se v této méně obvyklé zvukové konstelaci orientovali a abychom si naplno vychutnali vše, co nám tu skladatel a interpreti nabízejí. Ve Štěpánových cembalových koncertech ožívá totiž svět rokoka takový, jak si jej z pohledu posluchačů jednadvacátého století přejeme vidět: půvabný, hravý, úsměvný, bezstarostný. A všichni interpreti se v nich evidentně cítí velmi dobře. Edita Keglerová má skvělou techniku, kterou oceníme nejen v rychlých pasážích, ale hlavně v bohaté ornamentice, jež jiskří tolika barvami a je úžasně křehká. Mimořádný obdiv si pak zaslouží to, že cembalistka dokáže hrát ozdoby – ať jakkoli komplikované – tak rytmicky a s takovým nadhledem, že ani v nejmenším nenaruší pevně tepající metrum. Ve volných větách si umělkyně dovolí nepatrně výraznější rubata, ale i ta jsou decentnější, než jsme u cembala zvyklí slýchat. V kantilénách těchto vět si také můžeme nejlépe užít krásný zvuk cembala z dílny Františka Vyhnálka, které – zvláště v sopránové poloze – doslova zpívá. Posluchač navíc určitě ocení, že Edita Keglerová hraje ve všech koncertech své vlastní kadence – nápadité a sympaticky stručné. Hipocondria ensemble je sólistce po všech stránkách výborných partnerem, perfektním v souhře a dokonale přesvědčivým ve zvuku i ve výrazu. Bude-li Edita Keglerová s tímto souborem v mapování Štěpánových cembalových koncertů pokračovat, máme se na co těšit.
Edita Keglerová / cembalo, Hipocondria ensemble. Text: Č, A. Nahráno: 10/2018, protestantský kostel Jílové u Prahy. Vydáno: 2019. TT: 79:21. 1 CD ArcoDiva UP 0211-2131.
Tento článek je součástí Harmonie 4/20, kterou jsme pro Vás mimořádně zpřístupnili zdarma.
