Estrella Morente – zpěv, Blas Córdoba „El Kejío“ – zpěv, Enrique Morente – zpěv, Rosa Torres-Pardo – klavír, Zacarías Martínez – klavír, José Segovia – klavír, Chano Domínguez – klavír, Paolo Catalano – housle, Ara Malikian – housle, John Stokes – violoncello, Manolo Sanlúcar – kytara, Gerardo Núnez – kytara, José Manuel León – kytara, Alfredo Lagos – kytara, Jorge Pardo – saxofon, Orquesta de Plectro de Córdoba, hudebníci z Centra Aragonés de Danza, Axivil Criollo, Cinco Siglos, Trio Di Geraldo, Banda Munícipal di Madrid, hudebníci z Ballet Flamenco de Sara Baras, Aukeran Dantza Konpaina, Neopercusión aj. Produkce: Queti Pazos. Text: A. Nahráno: 11/2004, 1/2005, Estudios Eurosonic, Sala Kyoto, Madrid. Vydáno: 2005. TT: 47:53, 51:03. DDD. 2 CD Deutsche Grammophon 477 5993 (Universal Music).
Iberia je známé dílo španělského „národního“ skladatele Isaaca Albénize (1860-1909), čtyři „knihy“ klavírních skladeb. Nově je Iberia také hudební film (2005), jímž chtěl režisér Carlos Saura vzdát hold Albénizově hudbě v aktuálním kontextu. Nechat ji oslovovat posluchače nikoliv konvenčně z koncertního pódia, nýbrž z filmového plátna. V Čechách měl snímek premiéru v lednu 2007. Námět, scénář i realizace filmu dělají hudbě neocenitelnou službu – a to přesto, nebo právě proto, že se s ní nezachází jako s nedotknutelnou ikonou, pracuje se s ní jako s materiálem tvarovatelným do různých aranží a z piedestalu koncertního kusu „an sich“ se stahuje do role jedné ze složek
scénického/multimediálního celku. Tvůrci filmu takto vedle Iberie zpracovali selektivně ještě Albénizovu Španělskou suitu , Španělské písně , jednou sáhli do 12 charakteristických skladeb a jednou do suity Espaňa . Film je – stručně řečeno – o múzickém duchu Španělska, ve vizuální složce dominují flamencové choreografie, důležitá je ale také art-kamera a práce se světlem a abstrahovaným pohybem. Supervizorem hudební složky je skladatel Roque Banos, který deset skladeb upravil sám, tři ve spolupráci s přizvanými interprety a ve čtyřech případech dokonce interpretům nechal volnou ruku. Dvě části z Iberie jsou ponechány v originální klavírní verzi a hraje je Rosa Torres-Pardo. Soundtrack vznikl jako původní nahrávka, všichni hudebníci a pěvci se ve studiu vystřídali speciálně na jeho pořízení a výsledek je téměř sto minut originální a nikde jinde než na tomto disku (nebo ve filmu) k poslechu nedosažitelné hudby. Jak tanečníky, tak i hudební umělce vybíral režisér s ohledem na jejich zjevný vztah ke zpracovávanému tématu, takže skladby zní ve ztvárnění skvělých španělských sólistů a souborů, mezi nimiž dominuje plejáda kytaristů a perkusionistů. A dovolte mi osobní poznámku: romantickou hudbu vážně nemusím – jako filmovou hudbu ji ale přijímám bez obtíží a už léta si fabuluji, že hudební tvůrci 19. století programními vizemi stejně mířili k filmu. A dá-li se jejich hudba tvarovat aranžemi tak, jak to činí Banos a spol. v tomto projektu, je to potvrzením její životnosti.
Body: 4 z 6
