Musica florea, Marek Štryncl – dirigent. Produkce: neuvedeno. Text: Č, A, N, F. Nahráno: live, 1. a 5. října 2009, kostel Panny Marie pod řetězem, Praha. Vydáno: 2010. TT: 75:39. DDD. 1 CD Supraphon (a Český rozhlas) SU 4022-2.
Přelom 18. a 19. století přinesl řadu převratných společenských a politických změn, jejichž ohlas v duchovní a umělecké sféře shrnujeme pod charakteristiky jako nástup romantického myšlení, přesun společenských aktivit směrem k měšťanským vrstvám, zesvětštění, růst národního sebevědomí ve spojení s zintenzivněním zájmu o historii, včetně hudební. Zájem o historickou hudbu ovšem nikdy zcela nevymizel, jak se tvrdívalo (a jak také uvádí umělecký vedoucí souboru Musica Florea Marek Štryncl ve stručném rozhovoru, opublikovaném v bookletu). Aktuální poznatky prokazují, že v církevní hudbě se historická kontinuita udržela, což je dáno už samotným vymezením forem církevní hudby a jejich účelem. Zatímco skladatelé světské hudby do svých děl na základě svého osobního založení a zájmu integrovali prvky historických hudebních stylů, do církevní hudby naopak pronikaly elementy světské (opera). V tomto smyslu je právě hudba přelomu 18. a 19. století nejzajímavější, a pohříchu nejméně známá. Značný počet skladeb leží v hudebních archivech a čeká na své oživení, které může přinést četná překvapení. Václav Jan Křtitel Tomášek i jeho žák Jan Václav Hugo Voříšek jsou představiteli onoho přelomového období, charakterizovaného jako přechod od klasicismu k romantismu. Víme, že preromantické prvky vykazují jejich klavírní díla, jsou známy Tomáškovy písně, sahající k předlohám, z nichž čerpali romantici (Goethova Krále duchů zhudebnil ve stejné době jako Franz Schubert a jako jeden z prvních zhudebnil básně z Rukopisu královédvorského), o ostatních oborech jejich tvorby je známo málo nebo vůbec nic. Marek Štryncl je, jak je to v případě historicky poučené interpretace obvyklé, spojením badatele a interpreta. Voříškova Mše B dur sice již byla před třinácti lety vydána, pro realizaci nahrávky však využil i další prameny, Voříškovo Offertorium bylo nově spartováno (nahráno je ve světové premiéře). Stejně tak Tomáškova Mše byla spartována na podkladě materiálů, uložených v Českém muzeu hudby, a i v tomto případě se jedná o první nahrávku vůbec. Všechny materiály, použité při přípravě nahrávky jsou v bookletu uvedeny; jedná se o jedinečné spojení vědecké a umělecké práce a z badatelského základu čerpá i samotná interpretace. Čisté vedení vokálních i instrumentálních partů, promyšlená tempa i dynamika a celkové pojetí zprostředkovává vzorek hudby, která svědčí o úrovni skladatelů z Čech na počátku 19. století a doplňuje významně to, co o nich víme dosud.
Body: 6 z 6 – tip Harmonie
