Janine Jansen – housle, Itamar Golan – klavír. Produkce: Paul Moseley, Niall O‘Rourke. Text: A, N, F. Nahráno: 5/2010, Teldex Studio, Berlín. Vydáno: 2010. TT: 69:30. DDD. 1 CD Decca 478 2256 (Universal Music).
Decca vydala své holandské houslistce Janine Jansen (* 1978) první recitál. Francouzské album rámují dvě nádherné sonáty – Debussyho g moll a Ravelova G dur – a uprostřed září více než třináctiminutová raná kompozice Oliviera Messiaena Thème et Variations (1932), která překvapí svou až impresionistickou barevností a náladovou pestrostí. Jakési noční, snivé mezihry tvoří jednak tři skladbičky Švýcara Richarda Dubugnona (* 1968) – La Minute exquise , Hypnos , Retour a Monfort-l‘Amaury (kompozičně jsou spíše náladotvorné nežli smělé, vzpomínají na svět Florenta Schmitta, Faurého, mladého Messiaena a řeckých modů; v roce 2008 premiérovala Jansenová v Paříži jeho houslový koncert), složené pro tuto desku, jednak příjemné Nokturno Lili Boulanger a Après un rêve op. 7 č. 1 Gabriela Fauré, jež také ladí s názvem projektu. Janine Jansen hraje francouzskou hudbu na svoje stradivárky „Barrere“ (1727) skvostně – nesmírně citlivě, kdy si vychutnává každičký detail a víc než oslňující technika je pro ni zásadní atmosféra a filozofie hudby. Debussyho sonáta je velmi spontánní, v Ravelovi je slyšet, jak ráda má Jansenová pevný řád.
Chápu, že kvůli náladě a zaměření projektu je uvedení Debussyho skladeb Beau Soir (úprava Jascha Heifetz) a Clair de lune (Suite bergamasque , úprava Alexandre Roelens) logické, nicméně originální písňové a klavírní znění je lepší. Francouzská houslová literatura konce 19. a první poloviny 20. století je hodně bohatá. Producenti však asi potřebovali nějaké hity… Rovnocenným partnerem je houslistce izraelský klavírista Itamar Golan , který 3. srpna oslavil čtyřicátiny a který patří v tomto oboru mezi světovou elitu.
Body: 4 z 6
